Cyril Höschl: Kurty, svěrací kazajky, izolace? Takhle by se nedostatek peněz v psychiatrii řešit neměl

V konkrétním případě opavské pacientky již došlo k nápravě a kurtace se nepoužívají. Podle serveru iRozhlas.cz však tuto praxi nikdo nezastavil až do roku 2018, kdy probíhala celostátní kontrola psychiatrických léčeben nařízená ministerstvem zdravotnictví.

Čtěte také

iROZHLAS

12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku: zpráva ministerstva spekuluje o mučení

Opavské nemocnici však okresní soud dlouhodobě umožňoval v připoutáních pokračovat a úřad ombudsmana, jenž je jediným orgánem, který české psychiatrické nemocnice pravidelně kontroluje, o závažnosti daného případu nevěděl. „Pojistek, aby k podobným případům nedocházelo, je ale hodně,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Jen po dobu nebezpečí

Dodává však, že omezení na svobodě, jako je kurtování, chemická svěrací kazajka nebo izolace, se zdaleka netýkají jenom psychiatrie. „Delirium se může vyskytnout pooperačně třeba i na chirurgii nebo v léčebnách pro dlouhodobě nemocné,“ udává jako příklad.

Čtěte také

iROZHLAS

Kurtování k lůžku je v Česku výjimečné opatření, tvrdí šéf Národního ústavu duševního zdraví Winkler

Omezení pacienta na svobodě proto ošetřuje zákon o zdravotních službách, který vypočítává, kdy smí být pacient omezen. „Učiněno tak smí být jenom v nezbytně nutném případě, kdy pacient ohrožuje na životě nebo na zdraví sebe nebo své okolí. Omezen smí být pouze po dobu trvání tohoto nebezpečí a po vyčerpání všech předchozích méně limitujících opatření. Indikovat toto opatření smí vždy jen lékař a do 24 hodin o tom musí být spraven místně příslušný soud,“ vysvětluje Höschl.

Oprávněnost opatření pak posuzují nezávislí odborníci. A právě tady nastala podle Höschla chyba v případě opavské psychiatrické léčebny. „Buďme ale velmi opatrní v posuzování tohoto případu. Potřeba by bylo slyšet i druhou stranu. Zřejmě ale došlo k tomu, že si nejenom lékaři, ale i soudy mohli takto usnadňovat situaci. Soudy neplnily dostatečně efektivně svoji dozorčí úlohu, a zřejmě jenom automaticky byrokraticky odškrtávaly, aby to měly ze stolu.“

Podfinancovaný sektor

Mechanismů, jak podobným případům zabránit, je ale celá řada, zejména v souvislosti s rozvíjející se reformou psychiatrické péče, která nastartovala až v roce 2018, kdy probíhala zmíněná kontrola psychiatrické péče.

Z desítek opatření Höschl vyjmenovává například přesun léčby z velkých nemocnic do komunitní péče nebo posílení personálu. Společným jmenovatelem všech negativních jevů je ale podle něj hlavně podfinancování celé oblasti psychiatrie.

„Místo kurtů totiž můžete nasadit dva ošetřovatele, kteří pacienta zvládnou zklidnit verbálně nebo fyzicky, ale nepotřebují ho přivazovat. Bohužel z rozpočtu na zdravotnictví jdou do psychiatrie pouhá 4 %, zatímco náklady představují 15 %. A to je obrovská diskrepance oproti západní Evropě. To je ten největší dluh,“ uzavírá Cyril Höschl.