Cyril Höschl: Jak chytrý telefon pozná depresi nebo schizofrenii?

29. září 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy smartphone

Slyšíte o digitální demenci. O tom, jak nás moderní technologie a audiovizuální kultura odnaučují myslet a pamatovat si. Zároveň se tu ale objevuje trend aplikace informačních technologií v medicíně.

„Když jste depresivní, tak telefonuje míň, mluvíte pomaleji, nevyhledáváte přátele, hovory jsou kratší a máte jinou intonaci hlasu,“ popisuje profesor Cyril Höschl. Izraelští psychiatři proto navrhli aplikaci do mobilních telefonů, která toto vyhodnocuje.

Velký bráška tě sleduje!

„Pozor! Není to tak úplně Velký bratr, jak se mnozí domnívají. Ta aplikace není závislá na jazyce. Vůbec ji nezajímá obsah.“ Aplikace sleduje výšku tónu, tempo apod. Tyto hodnoty automaticky nastaví na vaši normu a signál vyšle ve chvíli, když se začnou měnit.

Aplikace zároveň obsahuje pravidlo, že tento varovný signál může dostat pouze osoba, kterou sami určíte: příbuzný, lékař apod. Nikdo jiný. „Bohužel je to v angličtině a bude nám chvilku trvat, než to přeložíme do češtiny.“


V psychiatrii to začalo program ITAREPS (Information Technology Aided Relaps Prevention in Schizophrenia) Filipa Španěla, který dokáže odhalit příznaky znovuvzplanutí schizofrenní epizody. Umožňuje včas zasáhnout a snížit riziko opakovaných hospitalizací.

Vím, jak spíš

Psychiatrie se ale zaměřila i na smartwear, nositelnou technologii. Aktigraf je náramek, který registruje pohyby svého nositele. Lékař kromě informace o tom, jak se během dne pohybujete, dostává také informace o tom, jak často a jak dlouho spíte.

„Ve spánku se pohybujeme mnohem pomaleji, často vůbec nebo tu a tam,“ popisuje Höschl. „Pacient vám pak může tisíckrát tvrdit, že nespí, a vy vidíte, že spí. Nebo naopak tvrdí, že spí třeba od deseti, a vy víte, že spí až od dvou ráno. Existuje porucha, kdy člověk skutečně neví, jak to má.“

Pozná mánii od deprese

SmartWear

Aktigraf jde využít i u osob s bipolární poruchou (maniodepresivních). „Když se rozjíždí manický stav, pohyby se zrychlují a je jich víc. Naopak v depresi je většina lidí zpomalených, mluví pomaleji, má pomalejší gestikulaci, dokonce když nemusí, tak ani nevyleze z postele,“ vypočítává Höschl.

Lékař tak už na dálku pozná, jestli jde pacient do deprese, nebo do mánie, nebo jestli je v pořádku. A může včas zasáhnout.

Proč české diskuzi o uprchlících dominují obavy a strach? Nakolik jsou oprávněné? A co dělá strach se společností?

autoři: zis , Cyril Höschl , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová