Co s trámy při přestavbě podkroví ve starším domě
Při přestavbě podkroví na obytný prostor projektanti, tesaři či stavebníci musí často řešit nezbytnou úpravu konstrukce krovu. Ta totiž vymezuje možnosti instalace stropu, stěn i podlahy.
U starších menších domů, především venkovských chalup se obvykle stavěly hambalkové krovy (krokve jsou příčně svázány fošnami, kleštinami zvanými hambalky). Pod rozlehlejšími střechami bývají krovy vaznicové se stojatou nebo ležatou stolicí.
Co nás může překvapit
Problém může nastat, jsou-li hambalky nebo některé trámy stolice umístěny příliš nízko, anebo vazné trámy sedí nad úrovní podlahy půdy. Norma předepisuje výšku podkrovních místností v rodinných domcích 2,3 m.
Nejjednodušší samozřejmě je, položit podlahu podkroví na vazné trámy. Jsou–li však nad úrovní podlahy, sníží se značně podchodná výška. Při přestavbě je několik možností.
Buď se s trámy smíříme a budeme je překračovat, popřípadě jich v místnostech šikovně využijeme.
Jak postupovat
Lepší variantou ale je, když podlahu vytvoříme o dvou úrovních: jednu nad neporušenými vaznými trámy a druhou na původní podlaze půdy. Obě roviny spojíme schůdky.
Třetí možností je přerušit tažné trámy pouze v části. Jejich úkol svazovat konstrukci krovu však je nutné zachovat: Vazbu krovu pak mohou zvládnout ocelová lana, dobře připevněná na spodku vazného trámu ještě před jeho odříznutím.
Nejde-li o památkově chráněné stavení, může funkci tažných trámů zastat i nový strop, podlaha podkroví, nejlépe křížem armovaná betonová deska usazená do nosných zdí, případně ocelové traverzy a hurdisky.
Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.