Čím osít půdu a jak ji připravit pro rané brambory
Kdo chce na letošním úhoru v příští sezoně pěstovat brambory, měl by přirozeně vzešlý plevelný porost posekat před nasazením semen a zapravit jej do půdy jako zelené hnojivo.
Co je zelené hnojivo?
Takto ošetřený pozemek poté osázíme svazenkou vratičolistou, která se i na polích vysévá jako zelené hnojivo. Zeleným hnojivem se označují rostliny, které se nechají vyrůst do květu (nesmí nasadit semena), a poté se posečou a zapraví do půdy. Modrofialové až světle modré nebo bělavé květy zmíněné svazenky poskytují výbornou pastvu včelám.
Které rostliny můžeme zasít?
Jako zelené hnojivo se dá použít pohanka, hořčice, řepka, měsíček (pomáhá z půdy vypudit háďátka a rozvíjející se léčivé květy můžete sklízet). Můžeme zvolit i kombinace či přebytky osiva zeleniny a vysít třeba salát, špenát, fazole a bob (které umí poutat dusík i ze vzduchu), košťáloviny apod.
Postup
Na podzim svazenku posečeme, pozemek zryjeme na takzvanou hrubou hroudu a půdu necháme ležet až do jara. Před jarní výsadbou pak do půdy zapravíme čerstvé přírodní hnojivo, tedy vyzrálý kompost či chlévský hnůj.
Rané brambory necháme předkořenit, nikoliv jen naklíčit
V půlce března bramborovou sadbu rozložíme do přepravek na dvou až třícentimetrovou vrstvu zeminy. Hlízy zahrneme zeminou, aby je pokrývala ve vrstvě 1–2 cm. Zavlažímee a přepravkám zajistíme teplotu 12–15 °C. Hlízy během 4–5 týdnů vyženou klíčky 3–5 cm nad půdu a současně zakoření. Okolo 25. dubna je opatrně zasadíme do hlubší rýhy (alespoň 15 cm) a celé je i s klíčky zahrneme a záhon urovnáme.
První zelené klíčky ze záhonu vyrazí přibližně po 15. květnu
V tu dobu jim již nehrozí mrazíky. Na klíčky navršíme nízký hrůbek, a po dalších dvou až třech týdnech hrůbek zvýšíme. V polovině července raným bramborám zežloutnou natě a je možné je sklízet.
Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.