„Chci, aby se lidi bránili dřív, než přijde útok.“ Jak? Radí lektorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek

27. březen 2024

„Fyzické metody do sebeobrany patří, ale není dobré tím začínat. My učíme bránit se dřív, než násilí vznikne,“ říká instruktorka moderní sebeobrany, která o nich napsala knížku. Co je efekt přihlížejícího? Jak můžeme správně pomoct člověku v nesnázích? Máme zasahovat fyzicky? Je třeba vždy volat policii? Co všechno učí na svých lekcích? Odkud nejčastěji bývají agresoři? A co se jí samotné stalo v mládí?

Kolem sebeobrany existuje spousta nebezpečných mýtů. „Třeba ten, že slabší se silnějšímu neubrání. Ale my můžeme útočit na bolestivá místa. Výzkumy říkají, že ženy, které se aktivně bránily, to zvládly. Naopak ženy, které zvolily jiné strategie, jako třeba spolupráci nebo smlouvání, dopadaly hůř.“

Jasmína Houdek

Dalším mýtem je zavolat někomu telefonem, ať skutečně nebo předstíraně. „Když máte telefon, agresor vnímá, že jste nepozorná, že jste zaneprázdněná a působí to vystrašeně. Člověk, který telefonuje, je snadnějším cílem,“ upozorňuje instruktorka sebeobrany.

„Pokud se na ulici dostanete do interakce s někým, z koho máte divný pocit, dodržte tři zásady komunikace: vykejte mu, dáte tak okolí najevo, že se jedná o cizího člověka. Za druhé: udržíte si tím bariéru a za třetí, používejte krátké a jasné povely. Nenechte se rozmluvit! Vysvětlování musí jít stranou," radí Jasmína Houdek.

Podle Jasmíny Houdek je třeba vždy pozorně naslouchat vnitřnímu hlasu, který nám říká, že je někdo nebezpečný.  „Tento pocit je pravdivý a vždycky na něj dejme,“ nabádá instruktorka. „A chci, aby se lidi bránili dřív, než přijde útok. Aby zvedli hlas jako zbraň, když si na ně někdo dovoluje. Třeba i v soukromých životech, v práci, doma nebo ve škole,“ uzavírá Jasmína Houdek v Blízkých setkáních.

Říkejte agresorům důrazně: NE!, radí Jasmína Houdek
autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

Související