Bojíme se, abychom nebyli za práskače, proto raději mlčíme, míní Lucie Hrdá
Domácí a sexuální násilí je pro společnost stále tabu. Proč jsme k těmto věcem slepí? Proč se oběti s tím, co je potkalo, tají a nechtějí to zveřejňovat?
„Organizace, které pomáhají obětem domácího násilí, zaznamenaly v lockdownu nárůst až o 40 %, ale na policii se obracelo mnohem méně lidí. To ukazuje, co je domácí násilí za problém. Vy se můžete nenápadně pokusit požádat o pomoc, ale když jste s tím násilníkem zavřeni v karanténě nebo v lockdownu a nemůžete od něj odejít, tak je velmi těžké to začít řešit,“ říká v pořadu Jak to vidí... advokátka Lucie Hrdá.
„Shromažďujeme materiály, jak vypadají reálné rozsudky ve věcech domácího a sexuálního násilí, aby si lidi uvědomili, jak málo se tyto věci trestají a jak moc často jsou bagatelizovány ze strany soudu. Chceme na soudy tlačit ze zdola, přes veřejnost a přes média, potřebujeme upozorňovat na to, co se děje.“
Palec v pěsti je volání o pomoc
V současné době se medializuje mezinárodní znak, kterým dávají oběti najevo, že potřebují pomoc a to prostřednictvím zaťatého palce a prsty obtočenými kolem palce do pěsti. Dobrá zpráva je, že policie by měla začít školit policisty na vnímání tohoto mezinárodního signálu.
Je velký rozdíl mezi vnímavosti k domácímu násilí a mezi tím, co s tím potom děláme. Bojíme se, abychom nebyli za práskače nebo aby nestíhali nás, když se nic nevyšetří. Podle Lucie Hrdé jsou takové obavy zbytečné. Pokud se v našem okolí něco toxického děje, měli bychom na to příslušné orgány upozornit. Můžeme tím nějakému dítěti zachránit život nebo dětství.
Další témata rozhovoru: sexuální výchova v České republice a válka o bikiny.
Související
-
-
Domácí násilí může mít kořeny už roky před tím, říká psycholog
Klasické domácí násilí je evidentní. Pak je však celá škála projevů, které jeden z partnerů může jako násilí vnímat, říká psycholog a psychoterapeut Pavel Rataj.
-
Domácí násilí je třeba stopnout v zárodku, upozorňuje Ivana Dlouhá
I facka bez následků, která padne za zavřenými dveřmi, je domácí násilí. Je třeba říct: bylo to poprvé a naposledy, pokud se to bude opakovat, je konec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
