Na Cimrmanovi se mi líbí, že uměl všechno. A mám rád jeho humor, přemítá herec Miroslav Táborský
Humor Divadla Járy Cimrmana není pro každého. „Jak říká Zdeněk Svěrák, je pro lidi, kteří jsou schopni zvládnout alespoň částečně maturitu,“ usmívá se herec a režisér. Jak zvládá taneční kroky v inscenaci Taneční hodiny? Poslechne se jako herec, když sám i režíruje? Proč ho odrazuje pedagogická činnost? Jaké byly jeho herecké začátky? A za co získal ve Španělsku hereckou cenu Goya?
„Na Cimrmanovi mám rád, že uměl všechno. Jsem taky kutil, stavitel, zahrádkář a všechno možné. A mám rád jeho humor, protože je chytrý a založený na vzdělání,“ vypočítává Miroslav Táborský.
K ansámblu Divadla Járy Cimrmana se připojil po smrti herce a režiséra Ladislava Smoljaka. „Divadlo přemýšlelo, jak dál. Některé jeho role si rozebrali do alternací a pak vyhlásili program Synové pomáhají otcům, takže začali hrát Josef Čepelka a Vojta Kotek.“
„Jednou mi Zdeněk Svěrák zavolal, jestli bych s ním nechtěl alternovat v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Dlouho jsem váhal a dospěl k názoru, že to zkusím. Ale že když to nebude sedět, tak poděkuju. Snad jsem se trefil, protože jsem tam už 13 let,“ uzavírá Miroslav Táborský v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
