Na Cimrmanovi se mi líbí, že uměl všechno. A mám rád jeho humor, přemítá herec Miroslav Táborský
Humor Divadla Járy Cimrmana není pro každého. „Jak říká Zdeněk Svěrák, je pro lidi, kteří jsou schopni zvládnout alespoň částečně maturitu,“ usmívá se herec a režisér. Jak zvládá taneční kroky v inscenaci Taneční hodiny? Poslechne se jako herec, když sám i režíruje? Proč ho odrazuje pedagogická činnost? Jaké byly jeho herecké začátky? A za co získal ve Španělsku hereckou cenu Goya?
„Na Cimrmanovi mám rád, že uměl všechno. Jsem taky kutil, stavitel, zahrádkář a všechno možné. A mám rád jeho humor, protože je chytrý a založený na vzdělání,“ vypočítává Miroslav Táborský.
K ansámblu Divadla Járy Cimrmana se připojil po smrti herce a režiséra Ladislava Smoljaka. „Divadlo přemýšlelo, jak dál. Některé jeho role si rozebrali do alternací a pak vyhlásili program Synové pomáhají otcům, takže začali hrát Josef Čepelka a Vojta Kotek.“
„Jednou mi Zdeněk Svěrák zavolal, jestli bych s ním nechtěl alternovat v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Dlouho jsem váhal a dospěl k názoru, že to zkusím. Ale že když to nebude sedět, tak poděkuju. Snad jsem se trefil, protože jsem tam už 13 let,“ uzavírá Miroslav Táborský v Blízkých setkáních.
Související
-
Zlákalo mě zkusit hrát u Cimrmanů, přiznává herec Miroslav Táborský
Kvůli špatnému kádrovému profilu se na DAMU dostal až napočtvrté. Vystudoval tedy fyziku. Ale svého snu stát se hercem se nevzdal.
-
Jára Cimrman slaví. Vyšetřování ztráty třídní knihy pokračuje
Dne 8. listopadu 1967 proběhla premiéra hry Vyšetřování ztráty třídní knihy. Proto se tématem Příběhů z kalendáře stalo Divadlo Járy Cimrmana i Cimrman samotný.
-
Zdeněk Svěrák: Při vysílání v srpnu 68 jsem fungoval jako spojka, aby nás nenašli
Hrozné ráno. Ještě tma. Zvonek. A sousedka říká: Pusťte si rádio, obsadili nás Rusáci. Tak popisuje své pocity z 21. srpna 1968 herec, scénárista a rozhlasák Zdeněk Svěrák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
