Četnické humoresky? Služba byla řehole. I manželky četníků byly kádrovány, říká spoluautor seriálu a četnický expert Michal Dlouhý
Četnické humoresky, Hříchy pro pátera Knoxe, Domina… To je jen zlomek toho, na čem se jako autor námětu nebo poradce, podílel vrchní policejní rada a ředitel kanceláře policejního prezidenta plk. Michal Dlouhý. Problematikou samotného československého četnictva se zabývá už 22 let. V rozhovoru popisuje, v čem se TV seriál vychází ze skutečných zločinů, v čem se naopak liší od skutečnosti i kdo byl skutečným předobrazem postavy Karla Arazína.
Možná jste nevěděli, že děj humoresek není až tak smyšlený. Vychází ze skutečných událostí, ze skutečných trestných činů. Stejně tak postavy seriálu, a to včetně jejich jmen a příjmení, opravdu existovaly. Jména jako velitel Šiktanc, Karel Arazín, Jarý, Ambrož, Šebestík … to jsou jména opravdu živých četníků.
Místo Brna Hradec, Arazim místo Arazína
Pozměněna byla ale lokalita, kde se děj odehrával. Kriminální příběhy, které jsme mohli sledovat u televizních obrazovek, nebyly vyšetřovány tzv. brněnskou pátračkou, ale četníky, kteří sloužili v Hradci Králové. Nestaly se také pouze v Brně (či Hradci Králové) ale na celém území tehdejšího Československa.
Čtěte také
Michal Dlouhý také prozradil skutečný pohnutý osud hlavního hrdiny seriálu četníka Karla Arazína. Mch. ve skutečnosti se jmenoval Josef Arazim, sloužil v italských (ne ruských) legiích a vyšetřovatelem byl u četníků v Hradci Králové.
Seriál vs. realita
„Četníci byli ve skutečnosti vlastenci. Sloužili vlasti, nesmířili se s okupací a zapojili se do odboje. Život četníka za monarchie byl svázán množstvím příkazů, zákazů a omezení,“ popisuje Dlouhý.
„Četník nesměl být nikde organizován. Neměl volební právo. Nesměl se oženit bez povolení nadřízených a jeho nastávající byla řádně prokádrována. Četníci nesměli chodit do hospody za účelem konzumace jídla natožpak alkoholu či piva.“
S režisérem Antonínem Moskalykem vedli při natáčení prý dlouhé debaty právě o způsobu vykreslení jejich života. „Humoresky musely být zpracovány tak, aby zaujaly dnešního náročného diváka. Dělat dokument o tom, že služba byla velmi svízelná, že to byla řehole, by bylo nezáživné a zaujalo by to jen hrstku diváků.“
Ocenění pro seriál
Natáčení seriálu poznamenala smrt režiséra Antonína Moskalyka. Na jeho práci ale navázala dcera Pavlína a seriál dokončila. Náš host s díky velmi ocenil zájem publika, který vyvrcholil udělením ceny ankety TýTý za nejlepší televizní seriál roku 2005.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.