České ženy se stydí říct si o to, co si zaslouží, myslí si koučka
Cristina Muntean se narodila v malé rumunské vesnici a pak odešla za svojí láskou do Čech. Pracuje tady jako mentorka a soudí, že české ženy jsou schopné, ale nedoceněné.
Cristina Muntean je nominovaná na Ženu roku 2019 a v otázce rozdílu mezi českými a rumunskými ženami má jasno. „Ty rumunské se nebojí říct, co chtějí. Kromě toho se v Rumunsku tolik neřeší rozdělení rolí v domácnosti.“
Češky mají jasně vymezené role
„Tady jsou role jasněji vymezené. Česká žena, která se chce vrátit z mateřské do práce dřív, dostává automaticky nálepku špatné matky. To v Rumunsku neznám,“ konstatuje v Blízkých setkáních se Stáňou Lekešovou.
„Mrzí mě to, protože Češky jsou mimořádně pracovité a schopné. Ale někdy se stydí říct si o to, co si zaslouží. Chtěla bych podpořit hlas českých žen, který si zaslouží mnohem větší váhu ve společnosti.“
Praha je tiché město
Cristina Muntean vystudovala žurnalistiku v Bukurešti. Během studijního pobytu ve Francii potkala lásku, za kterou se vydala do Čech. „Když jsem viděla Vyšehrad, měla jsem pocit, že jsem doma,“ vzpomíná. „Vnímala jsem tu hlavně ticho. I v metru, kde lidi četli. Zamilovala jsem se do ticha.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
