Byli Zikmund s Hanzelkou výkladní skříní komunismu? Udělejte si názor sami, říká režisér dokumentu Století Miroslava Zikmunda

Film Století Miroslava Zikmunda bude mít kinopremiéru ve čtvrtek 4. září 2014. Jeho režisér Petr Horký by byl rád, kdyby lidi šli na Zikmunda s Hanzelkou a pak si při odchodu říkali: „To bylo pěkný. A kdo to vlastně natočil?“

Čtěte takéVše o Miroslavu Zikmundovi na webu Českého rozhlasu

Téma si zvolil sám. Pracoval na něm tři roky. A jak říká, nechtěl sloužit legendě. „Nechtěl jsem bořit mýtus. Ale chtěl jsem ukázat jejich život a to, že to byli a jsou normální chlapi.“

Nehodící se škrtněte

Když Petr Horký promítal pracovní verze různým lidem, zjistil, že každý má Hanzelku se Zikmundem zaškatulkované jinak. „Pro některé byli výkladní skříní komunismu, pro jiné byli dokonalí a nikdy se v ničem nemohli splést. Říkali mi, abych to nebo ono vyhodil. Na tak militantní názory jsem nebyl připravený.“

Přesto jsou ve filmu pasáže, které by mnozí považovali za sporné a neuctivé k legendám. „I na ženy tam dojde. Je tam docela hezký románek i tragický příběh. Probíráme i finance.“

Nikdo není dokonalý

Aby nevzniklo adorační melodrama, musel se režisér Horký vymanit z velké úcty. „Trvalo mi to 20 let, co se znám s Miroslavem Zikmundem. Ale za tu dobu mezi námi došlo k přátelství a to nemůže stát jen na obdivu. Musí stát i na tom, že vím, že dotyčný není dokonalý a já ho mám přesto rád.“

To je i nejférovější přístup dokumentaristy k divákovi. „Říkám jim: Já to vidím takhle a vy si udělejte názor sami.“ Přesto sváděl Petr Horký tuhý boj s tím, jak chce film pojmout. „V půlce procesu jsem došel k závěru, že film chci dělat jinak. Tak jsem ho od základu překopal.“

Milý deníčku

Důležitým vodítkem pro něj byly deníky Miroslava Zikmunda. Píše si je od svých 15 let. „Jsou to asi tři kubíky popsaného papíru. A zkuste se tím probrat!“ Tím spíš, že spousta poznámek je psaných těsnopisem. „Ten neumím. Tak jsem chodil za panem Zikmundem a on mi je četl.“

Jak natočit film o legendách jako Zikmund a Hanzelka, aby z toho nevzniklo adorační melodrama? Musel jsem se vymanit z velké úcty. Trvalo mi to 20 let, říká Petr Horký|foto: Adam Kebrt

Psaní deníku je pro něj prý celoživotní rutinou. „Ten jeho osobní pohled na dějiny, to jsou nesmírně cenné prameny.“

Sám Miroslav Zikmund

Telefonicky se k rozhovoru připojil i sám Miroslav Zikmund, kterému se těžko odpovídalo na otázku, který den jeho života považuje za nejhezčí. „Z těch mnoha dnů je těžko vybírat.“ Přiznal se ale, že první co ho napadlo, bylo setkání s Jiřím Hanzelkou.

Jak řekl, je Petru Horkému nesmírně vděčný. „Nejvíc mě oslovilo, že mi dával otázky, které se diametrálně lišily od těch obvyklých. Je to správný šťoura v tom pozitivním slova smyslu. To byl taky důvod, proč jsem mu otevřel svoje vrátka.“

Co podle svého deníku dělal Miroslav Zikmund 27. srpna 1964, tedy přesně před 50 lety? Proč Petr Horký točil svůj dokument na digitální zrcadlovku?