Byla urozeného původu, ale naplňovala ji péče o chudé a trpící: svatá Zdislava z Lemberka

24. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Památník sv. Zdislavy v Křižanově
0:00
/
0:00

Navzdory těžkostem doby dokázala prosadit svoji vůli. Byla urozeného původu, ale na srdci jí ležel osud chudých, nemocných a trpících. Právě pro ně založila špitál a kláštery. Byť zemřela velmi mladá, vznikl kolem její osobnosti silný kult, který vedl až k svatořečení papežem Janem Pavlem II.

Host: Eva Doležalová
Účinkují: Petr Jeništa, Ivana Uhlířová, Kajetán Písařovic, Lukáš Hlavica, Bořek Joura, Svatopluk Schuller
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 24. 7. 2021

Do čela galerie českých dějin tiše vstoupila výjimečná osobnost v časech, které se teprve ženskému hlasu učily naslouchat, napsal o Zdislavě z Lemberka historik Tomáš Edel.

Žen, které dokázaly prosadit svůj názor, ale bylo v raném středověku více. Přesto patří Zdislava k velice zajímavým osobnostem, navzdoru tomu, že o ní příliš nevíme. I datum jejího narození odvozujeme od sňatku jejích rodičů, konstatuje historička Eva Doležalová.

Mezi elitou

Zdislava se narodila do elitního prostředí formující se české a moravské šlechty. Její matkou byla urozená dáma, která se na českomoravské pomezí dostala ze sicilského dvora jako dvorní dáma budoucí české královny Kunhuty Štaufské. A i otec Přibyslav z Křižanova byl u moravského dvora velice dobře zapsán.

Zdislavin urozený původ jí zhruba v 15 letech umožnil výhodný sňatek. Jejím ženichem se stal budoucí Havel z Lemberka, velmi blízký dvořan královského dvora, který za vlády Václava I. dosáhl velké kariéry.

O jejich manželství nic nevíme. Ale odhadujeme, že bylo zřejmě šťastné. Svědčí o tom i shoda, s kterou manželé budovali své velké zakladatelské dílo – špitál v Českém Dubu a dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí.

Zjitřená doba

Zdislava zažila dobu, kdy do Brna přicházely tzv. žebravé řády dominikánů a minoritů. „Ukazuje to mimo jiné na to, jak společnost i doba byly zjitřené a nakloněné určité církevní reformě. Ž řad církve zaznívala kritika, která volala po zvnitřnění prožitku víry, po návratu k chudobě a prvotní církvi,“ přibližuje historička.

Velký ohlas to vyvolalo i u Zdislavy, která se rozhodla založit špitál pro chudé. Šlo o zařízení, které ve středověku poskytovalo péči chudým a bezbranným, kteří neměli nikde zastání. Nemůžeme ale opomenout vrstevnici a budoucí světici Anežku Českou, která založila v Praze také špitál a Zdislavu zřejmě inspirovala.

Spolu s manželem později založili dominikánský klášter v Jablonném. Zakládání řeholních institucí bylo v polovině 13. století prestižní skutečností. V každém klášteře, který byl takto založen, se totiž zpřítomňoval a zviditelňoval i jeho zakladatel a jeho rodina.

Druhý život

Zdislavino působení ale neskončilo její smrtí. Znovuobjevena byla v 16. století. Od století 17. se začal rodit její kult v podobě, kterou známe dneska a který ji dovedl až k její kanonizaci. V roce 1995 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.

Použité zdroje a literatura:

DURYCH, Jaroslav. Světlo v tmách. Praha: Vyšehrad, 1991.

Vlček, Emanuel: Fyzická osobnost blahoslavené Zdislavy. in: sborník P. Zdislava z Jablonného

Spustit audio

Související