Byla urozeného původu, ale naplňovala ji péče o chudé a trpící: svatá Zdislava z Lemberka

„Do čela galerie českých dějin tiše vstoupila výjimečná osobnost v časech, které se teprve ženskému hlasu učily naslouchat,“ napsal o Zdislavě z Lemberka historik Tomáš Edel.

Žen, které dokázaly prosadit svůj názor, ale bylo v raném středověku více. „Přesto patří Zdislava k velice zajímavým osobnostem, navzdory tomu, že o ní příliš nevíme. I datum jejího narození odvozujeme od sňatku jejích rodičů,“ konstatuje historička Eva Doležalová.

Mezi elitou

Zdislava se narodila do elitního prostředí formující se české a moravské šlechty. Její matkou byla urozená dáma, která se na českomoravské pomezí dostala ze sicilského dvora jako dvorní dáma budoucí české královny Kunhuty Štaufské. A i otec Přibyslav z Křižanova byl u moravského dvora velice dobře zapsán.

Zdislavin urozený původ jí zhruba v 15 letech umožnil výhodný sňatek. Jejím ženichem se stal budoucí Havel z Lemberka, velmi blízký dvořan královského dvora, který za vlády Václava I. dosáhl velké kariéry.

„O jejich manželství nic nevíme. Odhadujeme ale, že bylo zřejmě šťastné. Svědčí o tom i shoda, se kterou manželé budovali své velké zakladatelské dílo – špitál v Českém Dubu a dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí,“ vypráví historička.

Zjitřená doba

Zdislava zažila dobu, kdy do Brna přicházely tzv. žebravé řády dominikánů a minoritů. „Ukazuje to mimo jiné na to, jak společnost i doba byly zjitřené a nakloněné určité církevní reformě. Z řad církve zaznívala kritika, která volala po zvnitřnění prožitku víry, po návratu k chudobě a prvotní církvi,“ vysvětluje Eva Doležalová.

Velký ohlas to vyvolalo i u Zdislavy, která se rozhodla založit již zmíněný špitál pro chudé. „Šlo o zařízení, které ve středověku poskytovalo péči chudým a bezbranným, kteří neměli nikde zastání. Nemůžeme ale opomenout vrstevnici a budoucí světici Anežku Českou, která založila v Praze také špitál a Zdislavu zřejmě inspirovala.“

Spolu s manželem později založili dominikánský klášter v Jablonném. „Zakládání řeholních institucí bylo v polovině 13. století prestižní skutečností. V každém klášteře, který byl takto založen, se totiž zpřítomňoval a zviditelňoval i jeho zakladatel a jeho rodina.“

Druhý život

Zdislavino působení ale neskončilo její smrtí. Znovuobjevena byla v 16. století. Od století 17. se začal rodit její kult v podobě, kterou známe dneska a který ji dovedl až k její kanonizaci. V roce 1995 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.