Byla múzou salonů. Své touhy a ideály ale obětovala stárnoucímu muži. Osudové ženy: Bohuslava Rajská

29. květen 2021

Patřila k nejkrásnějším a nejvzdělanějším ženám své doby. Stala se první českou kvalifikovanou učitelkou, ale svoje poslání vzdělávat mladé ženy a dívky obětovala manželství s básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským. Vzdala se všech vysněných cílů a na rozdíl od něj zůstala téměř zapomenuta.

Host: historička Marie Bahenská
Účinkují: Zuzana Slavíková-Čisáriková, Jan Meduna, Marie Štípková, Jan Teplý ml., Martin Matejka, Klára Issová
Připravili: Eva Dvořáková, Hynek Pekárek
Zvukový mistr: Jan Brauner, Jaroslav Novotný
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
 
Použitá literatura a zdroje:
Hoffmannová, Eva: Karel Slavoj Amerling. Praha: Melantrich, 1982.
Z let probuzení (on-line). V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2012.
Rusnáková, Ĺuba (ed.). Samo Bohdan Hroboň – Bohuslava Rajská. Tatranské listy. Výber z korešpondencie, denníkov a poézie 1842–1844. Poprad: Podtatranská knižnica, 2014.

Narodila se v červenci roku 1817 v Rožmitále pod Třemšínem jako Antonie Reissová. Přestože pocházela z německé rodiny, stala se českou vlastenkou a přijala pseudonym Bohuslava Rajská.

„Byla považována za múzu salonů, ženu krásnou, vzdělanou, schopnou konverzovat, bavit společnost. Byla ženou obdivovanou,“ přibližuje historička Marie Bahenská.

Zakladatelka dívčí školy

O nápadníky neměla nouzi, přesto zůstala až do svých 27 let svobodná, aby se mohla věnovat vzdělávání žen a dívek. Stala se první českou kvalifikovanou učitelkou a v roce 1844 otevřela soukromou dívčí školu v Praze.

Podílela se také na kontroverzním vzdělávacím projektu Budeč, kde si prosadila vznik dívčí odnože. Dodnes zůstává průkopnicí vyššího vzdělání žen u nás.

Služba národu

Své učitelské poslání, dosavadní ideály i lásku k jinému muži ale obětovala manželství s o 18 let starším básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským. Ten však více než inteligentní partnerku hledal hospodyni a chůvu pro svoje čtyři děti.

„Bohuslava to přijala jako službu národu a teprve na smrtelné posteli přiznala, že byla v manželství nešťastná,“ dodává historička Marie Bahenská.

Zemřela na tuberkulózu v pouhých 34 letech a na rozdíl od Čelakovského se na ni téměř zapomnělo.

autor: Eva Dvořáková
Spustit audio

Související