Bude u nás brzo lék na koronavirus? Odpovídá epidemiolog Rastislav Maďar

Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli nákaze novým typem koronaviru vyhlásila globální stav nouze. Je to opodstatněné?

Ono to v podstatě umožňuje mobilizovat odborníky a hlavně finanční prostředky na to, aby se pomohlo někomu, kdo si s tím úplně neumí poradit. Když to WHO vyhlašovala, byla zasažena jen Čína, ostatní země jen okrajově. Ale vědělo se, že nějaké případy jim z uzavřené provincie utekly a že se to bude šířit světem.

WHO to deklarovala s tím, že chce ochránit nejchudší země světa, aby tam nevzniklo chronické ohnisko nákazy. A že jim chce pomoci i finančně. Okamžitě od jiných zemí vyžadovala zhruba 670 milionů dolarů na nákup technologií, diagnostických testů, screeningu na letištích a podobně.

Aktuálně je trochu problém v Íránu, který tu epidemii nemá úplně pod kontrolou. Až to zasedne víc na subsaharskou Afriku, uvidíme, jak to dopadne tam.

Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje?

Podle prvního scénáře epidemie už za pár měsíců skončí. Ale to si myslím, že se úplně nenaplní. Další je, že to zůstane v těch chudších zemích. Třetí scénář odhaduje, že se to zařadí mezi běžné sezónní viry, typu chřipky. Když budeme mít vakcínu, trochu nám to pomůže. Ale jinak to v létě vždycky trochu utichne a v zimě se to zase objeví.

Jiné koronaviry, které s sebou nenesou tak vysokou smrtnost, u nás běžně cirkulují celou sezonu. I tahle koronavirová epidemie bude mít mnohem nižší smrtnost, než jsou ta uváděná 2 %. Je zjevné, že nám všude ve světě unikají případy, které jsou naprosto bezpříznakové. Ti lidé jsou mírně infekční. Rozhodně virus přenáší, ale vylučují ho míň než někdo, kdo je skutečně nemocný a má příznaky.

Nakažení koronavirem COVID-19 ke 4. březnu 2020. Zdroj: Johns Hopkins CSSE Coronavirus COVID-19 Global Cases|foto: Český rozhlas Dvojka

U řady těchto lidí, většinou střední a mladší generace nebo u dětí, se to bude udržovat, aniž bychom to věděli. A až to narazí na někoho, kdo je fakt starší nebo chronicky nemocný, tak se to najednou diagnostikuje.

Jak dlouho je člověk infekční?

I když je inkubační doba delší než u běžné chřipky, člověk není infekční celou inkubační dobu. Navíc ty vážnější případy mají inkubační dobu kratší, jako to má chřipka. Ono se nakonec ukáže, že ta vysoká smrtnost klesne na úroveň chřipky. Epidemiologické parametry se vyrovnají spíš s tou běžnou chřipkou než se SARS, u kterého je určitá genetická příbuznost, asi tak na 80 %. Prostě to tu budeme mít pořád a nikoho to nebude zásadně trápit. Jako dnes nikoho netrápí virus prasečí chřipky, který tady běžně cirkuluje.

Čtěte také

Příznaky, ohrožené skupiny i mýty o rouškách. To nejdůležitější, co víme o koronaviru

Kterým destinacím by se člověk měl vyhnout?

Situace se neustále vyvíjí a už za týden to může být zase jinak. Nicméně k tomu původnímu doporučení nejezdit na pevninskou Čínu přidáváme doporučení neletět tranzitem přes Hongkong nebo Tchaj-wan. Protože se vám může stát, že skončíte v cílové destinaci v karanténě. Není to tedy z důvodu nákazy, ale spíš kvůli komplikacím, které vyplývají z karantény.

Rozhodně bych taky nedoporučoval jezdit do Íránu, který podle všeho nemá situaci pod kontrolou. Jižní Korea to má sice pod kontrolou má o trošku, ale tam bych taky nejel.

A Itálie?

Tam je drtivá většina případů, které přibývají, v izolovaných provinciích. Je smutné, že tam umírají lidé, ale z těch míst se případy nerozšíří. Takže je potřebné zanalyzovat ten malý vzorek případů, které unikly a které se staly zdrojem nákazy pro další lidi. Je potřeba přesně zadefinovat místa, kde došlo k nákaze a vydat doporučení na tyto oblasti.

Já jsem včera říkal osobně panu ministrovi, že došlo zbytečně ke stigmatizaci český lyžařů, kteří jsou v panice. Lidé se bojí, aby se zpátky do škol vracely jejich děti a podobě.  K tomu vůbec není důvod. To lyžařské středisko je vzdálené od těch nejvíc postižených oblastí třeba 250 km. Pokud ta rodina nesedne do auta a nejede na výlet do Benátek, tak se jich v podstatě nemusíme bát.

Máte se obávat lyžařské dovolené v Lombardii?

Aktuálně v žádném lyžařském středisku se nákaza neobjevila. Není tam nikdo v izolaci ani v karanténě. Lyžařská střediska jsou poměrně izolovaná. Místní lidé nejezdí do velkých měst, protože od rána do večera lítají kolem turistů. Navíc zahraničních návštěvníků je tam mnohem více než místních. Takže Italů se tam bát nemusíte.

Ani po návratu z Lombardie domů by lidé neměli zůstávat v karanténě, protože k tomu není důvod. Doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR je kontaktovat spádovou hygienickou stanici. Ani to ale není realizovatelné, protože těch lidí jsou desítky tisíc. Navíc se jich pak bojí zaměstnavatelé, spolužáci jejich dětí. Mají velké problémy. To vzniklo trošku zbytečně.

Náměstek minstra zdravotnictví Roman Prymula řekl, že Česko navázalo kontakt s americkou společností, která vyvíjí lék proti COVID-19. A pokud bude potřeba, bude lék do Česka dodán. Jak tomu rozumět?

Remdesivir, tzv. analog nukleotidu, se stále zkouší. Zjistilo se, že v Číně funguje na nějaké koronaviry, zkoušel se u Eboly. Teď ještě nemá po klinických studiích. Já si myslím, že i tady by užití remdesiviru bylo na úrovni klinického testu. Ale má to jeden důležitý aspekt: Naše vláda dokáže jedna s výrobcem remdesiviru, který pravděpodobně nějak účinný bude a bude zlepšovat prognózu pacientů. Jasně to signalizuje populaci, že by se mohla uklidnit.

Když se v Rakousku vyskytl první těžký případ, použily se inhibitory proteázy, které jsou mnohem lépe dostupnější. Přesněji chlorochin fosfát s inhibitorem proteázy, jiným lékem. To je ta skupina, která se používá na léčbu HIV infekcí. Remdesivir prý nepoužili proto, že na to nemají protokol.

Čtěte také

Václav Cílek: Koronavirus za dveřmi? Na karanténu se připravte hlavně mentálně

Mluvilo se o tom, jestli lidé nemají chlorochin fosfát užívat preventivně. To byl jeden z mýtů. On má určitý antivirový účinek, i když je to primárně antimalarikum a používá se na jiné diagnózy. Ale určitě ho nepoužívejte jenom tak doma, že by to člověk zobal jako tabletky.

Nakonec zápalu plic je u nás každoročně obrovské množství a lidi úplně nevzrušuje ani to, že tady mají očkování proti pneumokokům, které mají od praktického lékaře zdarma. A stejně to úplně všichni nevyužívají.

Je bezpečná vzdálenost jeden a půl metru anebo cestování ve veřejné dopravě do 15 minut mýtus?

Jakože by měl člověk častěji přesupovat, aby se nenakazil? Pravda je, že virus se přenáší na vzdálenost zhruba 1,6 m, což se zaokrouhluje na dva metry. To se dá poměrně jednoduše odhadnout. A že lidé by si měli zakrývat horní dýchací cesty. Naprosto klíčové je ale to, kam šahají ruce jiných lidí. To znamená buď na madlo nebudete šahat vůbec anebo přes rukáv. Anebo šáhnete a vydesinfikujete si ruce. Podávání rukou je podobná věc.

Proč se nákaza v Číně tak rozšířila?

V Číně si za to trochu můžou sami. Ve Wu-chanu došlo k ohromnému nahromadění lidí. Protože zorganizovali pokus o světový rekord, kdy 40 000 rodin večeřelo na jednom místě s přineseným jídlem a pravděpodobně tady si to roznesly do celého toho obrovského města. V jiných aglomeracích tohle už běžně vůbec nehrozí.

Proč jsou víc ohrožené ročníky 50+? Jak vám při nákaze v zahraničí pomůže pojištění „z kreditky“? Kdy jde o pandemii? Kdo platí útraty při karanténě v hotelu jako na Tenerife? Proč WHO doporučuje úpravu vajec? Poslechněte si Kávu o čtvrté.