Co znamená a kde se vzalo spojení „brýle mámení“? Najdete je v pohádkách i díle J. A. Komenského
Brýle mámení má nasazeny člověk, který vidí svět jinak, než jaký je ve skutečnosti. Najdete je v pohádkách, ale taky v Komenského Labyrintu světa a ráji srdce. Jeden z vrcholných skvostů barokní literatury vyšel poprvé roku 1631, pravděpodobně v saské Pirně. Hlavní postavy jsou Všezvěd Všudybud, poutník a Mámení.
Jde světem poutník a hledá smysl života. Tu se k poutníkovi připojí podivný chlapík, „křepkého chodu, obratného vzhledu a řeči hbité“, jménem Všezvěd Všudybud. Ptá se poutníka, kam má namířeno, a jestli nepotřebuje průvodce.
Celý název spisu Jana Amose Komenského zní:
Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází.
Ti dva hned vyrazili na cestu. A než se nadáli, přitovaryšilo se k nim Mámení. Všudybud usoudí, že poutník potřebuje uzdu všetečnosti, Mámení se vytasí s brýlemi. Jenže poutníkovi nasadí ty brýle „křivě jaksi“, takže se může úkosem dívat vlastníma očima.
Svět Komenského Labyrintu se podobá městu s okrouhlými hradbami. Lidé vstupují Branou života, najdeme v něm zástupce všech stavů: řemeslníky, učence, duchovní, vrchnost, válečníky..., i královnu Moudrosti.
Nad městem ční těžko dostupný Hrad Štěstěny, kam se chtějí dostat lidé toužící po bohatství, rozkoši a slávě. Jenže poutník nikde nenachází ani smysl ani štěstí.
První verzi rukopisu dokončil Komenský v roce 1623 a dedikoval ji moravskému zemskému hejtmanovi Karlovi staršímu ze Žerotína. Učitel národů se inspiroval starozákonní knihou Kazatel, která je připisována králi Šalomounovi, a Novým zákonem. Zatímco starozákonní Šalomoun řešení zoufalé lidské situace v tomto světě nenašel, autor-poutník ano. A to ve světničce svého srdce.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
