Brýle mámení
Brýle mámení má nasazeny člověk, který vidí svět jinak, než jaký je ve skutečnosti. Najdeme je v pohádkách, ale taky v díle nejznámějšího českého učitele.
Labyrint světa a ráj srdce, jeden z vrcholných skvostů barokní literatury, poprvé vyšel roku 1631, pravděpodobně v saské Pirně.
Jan Amos Komenský dokončil první verzi rukopisu v roce 1623 a dedikoval ji moravskému zemskému hejtmanovi Karlovi staršímu ze Žerotína.
Všezvěd Všudybud, poutník a Mámení: hlavní postavy Komenského Labyrintu
Jde světem poutník a hledá smysl života. Tu se k poutníkovi připojí podivný chlapík, „křepkého chodu, obratného vzhledu a řeči hbité“, jménem Všezvěd Všudybud. Ptá se poutníka, kam má namířeno, a jestli nepotřebuje průvodce.
Celý název spisu Jana Amose Komenského zní:
Labyrint světa a lusthauz srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází.
Ti dva hned vyrazili na cestu. A než se nadáli, přitovaryšilo se k nim Mámení. Všudybud usoudí, že poutník potřebuje uzdu všetečnosti, Mámení se vytasí s brýlemi. Jenže poutníkovi nasadí ty brýle „křivě jaksi“, takže se může úkosem dívat vlastníma očima.
Svět Komenského Labyrintu se podobá městu s okrouhlými hradbami. Lidé vstupují Branou života, najdeme v něm zástupce všech stavů: řemeslníky, učence, duchovní, vrchnost, válečníky..., i královnu Moudrosti.
Nad městem ční těžko dostupný Hrad Štěstěny, kam se chtějí dostat lidé toužící po bohatství, rozkoši a slávě. Jenže poutník nikde nenachází ani smysl ani štěstí.
Učitel národů se inspiroval starozákonní knihou Kazatel, která je připisována králi Šalomounovi, a Novým zákonem. Zatímco starozákonní Šalomoun řešení zoufalé lidské situace v tomto světě nenašel, autor-poutník ano. A to ve světničce svého srdce.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
