Břetislav Tureček: Místo sportu krvavé drama. Olympiáda v Mnichově změnila svět stejně jako 11. září

Pět minut před pátou hodinou ranní 5. září 1972 obsadili palestinští extrémisté z organizace Černé září ubikace izraelské výpravy v olympijské vesnici. Na místě zastřelili dva izraelské sportovce a devět dalších drželi zprvu jako rukojmí. Požadovali propuštění palestinských vězňů. Celá událost ale byla výsledkem celé řady různých vlivů.

„Nesmíme zapomínat, že teroristická operace se odehrála v době studené války a zároveň v době, kdy ještě otázka izraelské okupace Palestiny nebyla tak vysoko na scéně mezinárodní pozornosti,“ upozorňuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Přesto už tehdy k podobným k teroristickým útokům docházelo.

Světe, dívej se!

Třeba únosy letadel, na kterých se podíleli Palestinci, nebyly úplně výjimečné. Masakr na mnichovské olympiádě byl ale zcela bezprecedentní. „Zjevné je, že se Palestinci pokusili ke své věci přitáhnout celosvětovou pozornost. Deklarovaný smysl jejich útoku bylo zajistit propuštění přibližně 240 vězňů, které držel Izrael, ale také dva Němce z levičácké organizace frakce Rudé armády, kteří byli vězněni v západním Německu,“ vysvětluje Tureček. A to se útočníkům nakonec podařilo.

Čtěte také

iROZHLAS

Temná epizoda olympijských her. Před 50 lety zavraždili teroristé v Mnichově izraelské sportovce

Svět byl v šoku. Hry míru se změnily v drama, které v té době svět neznal. „Nemám rád paralely, ale v té době to možná mělo stejný efekt jako útoky z 11. září. Drama trvalo několik hodin, na jehož konci byla zpackaná německá policejní akce. Příkladem za všechny je třeba to, když teroristé v televizi v přímém přenosu sledovali, jak se po střechách olympijské vesnice rozmisťují odstřelovači, kteří ani neměli dostatečnou výzbroj.“

V případě teroristických útoků je samozřejmě politicky nevhodné hledat další viníky jinde než mezi teroristy samotnými. „Přesto si myslím, že kdyby se osvobozování vyvíjelo profesionálněji, možná by tolik mrtvých vůbec být nemuselo.“

Terorismus nového typu

Izraelská strana se následně snažila v rámci akce Boží hněv pochytat po světě skutečné strůjce teroristického útoku v Mnichově. „V podstatě se jim to podařilo. Izrael dokázal soustředit své síly a výsledkem byl zajímavý řetězec operací izraelských tajných služeb.“

Čtěte také

Jsme zahleděni do vlastních zájmů, ale Západ není střed světa, upozorňuje komentátor Břetislav Tureček

Dnes je podobné odkrývání mnohem složitější. „Mnichovský útok neměl nic společného s islámem. Šlo o operaci sekulárních palestinských nacionalistů. A to, co dnes bereme jako islámský terorismus, to na počátku 70. let ještě neexistovalo. Dnes už to ale máme. Používají se důmyslné technologie, které mají nejen zpravodajské služby, ale i teroristé samotní. To jsou věci, které v 70. letech ještě neexistovaly.“

Několik měsíců po masakru v Mnichově založilo i Německo protiteroristickou jednotku, která si získala reputaci při únosu letadla palestinskými extrémisty v roce 1977. „Ano, svět se probudil. Pochopil, že je tady terorismus nového typu. A stejně jako po 11. září se zpřísnila bezpečnostní opatření na letištích, tak i po útoku v Mnichově se začala věnovat daleko větší pozornost shromážděním tohoto typu, zejména když se jich účastnili Izraelci,“ uzavírá Břetislav Tureček.