Břetislav Tureček: Izraelské i palestinské vedení je rukojmím radikálů. Odpor se zvětšuje

Dohoda následné smlouvy stanovila podmínky palestinské autonomie, nařídila stažení izraelských sil z části okupovaných palestinských území, rozdělal Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy do tří oblastí a dala Palestincům do jisté míry samostatně řídit své záležitosti.

„Například rozdělení okupovaného Západního břehu Jordánu na tři různé systémy A, B a C do určité míry funguje do dneška. Důležitější ale je, že se dlouhá léta říká, že Oslo je mrtvé, protože se klíčové věci nepodařilo dojednat vůbec,“ říká analytik Břetislav Tureček.

Palestinci nebyli spokojení

V době podepsání dohody se Tureček zrovna nacházel v syrském Damašku. Tam před 25 lety navštívil i palestinské uprchlické tábory. „Palestinci tam spílali Jásiru Arafatovi, že je zrádce. Jak je možné, že uznal Izrael, zatímco oni živoří dál v táborech a nesmějí se vrátit.“

Došlo k rozkolu v palestinské společnosti na řekněme pragmatické většinové jádro společnosti a na radikální křídlo. První byli ochotni uznat Izrael s tím, že se sami dočkají vlastního státu. Druzí říkali, že musí proti Izraeli bojovat, protože okupuje část Palestiny a s tím se nikdy nesmíří.

„Tuhle argumentaci jsem viděl od samého počátku. Do toho přišly veliké naděje. Uvažovalo se i o koridoru mezi Pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde by po mostech jezdili Palestinci nad izraelským územím. To už je dnes úsměvné, až trapné, jak se leckdo mýlil.“

Kdy přišel konec?

Kdy tedy mírový proces vlastně skončil? Podle zahraničně-politického analytika se tak stalo v průběhu minulé dekády. „Ještě za Billa Clintona a potom i za George Bushe přicházela celá řada iniciativ, protože Američané v té době hráli zásadní roli, ale problém byl na obou stranách, na palestinské i izraelské. Jejich vůdcům se to ne vždy podařilo prosadit.“

„Palestinské i izraelské vedení je dodnes rukojmím radikálů. Zjednodušeně, kdyby dnes palestinské vedení přistoupilo na mírovou dohodu s Izraelem, tak by počítalo hodiny, kdy ti činitelé budou zavražděni jako zrádci. V Izraeli je to podobné. Kdyby Benjamin Netanjahu něco podepsal, tak se mu za minutu rozpadne vládní koalice,“ říká Tureček.

A zároveň připomíná osobu Jicchaka Rabina, který dohodu z osla podepsal. „A jak dopadl? Za dva roky ho zavraždil izraelský terorista, kterému se to nelíbilo. Na obou stranách jsou určité limity. Když se například Izraelci před 12 lety stáhli z Gazy, čekalo se, že to přispěje ke klidu, ale z Pásma začalo létat ještě více raket.“

Jaké byly volby v Sýrii? Jaká je role istambulského chrámu Hagia Sofia?