Bohumil Pečinka: Krajské volby lidé nespojují se svojí peněženkou. Jsou to volby pro fajnšmekry

Před dvaceti lety došlo k rozdělení republiky na 14 krajů. Změnu tehdy prosadila vláda tehdejšího premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana. Důvody rozdělení byly dva.

Podzimní krajské volby mohou dopadnout jakkoli. Kvůli pandemii se dá očekávat i tragická volební účast|foto:Martin Pokorný

 „Jednak se tehdejší opozice chtěla vymezit k vládní koalici a dala si do volebního programu decentralizaci moci a pak vyhrála volby. Druhým důvodem byla příprava České republiky na vstup do EU,“ říká v pořadu Jak to vidí zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. 

Evropská unie je, jak známo, založena na velmi významné regionální politice, kdy část peněz nedává státu jako centru, ale skrze něj přímo regionům. „Česká republika se této politice přizpůsobila. K ustavení krajských zastupitelstev a k prvním krajským volbám došlo v roce 2000, tedy o tři roky dříve, než jsme vstoupili do Evropské unie,“ objasňuje host Dvojky.

Jsou kraje skutečně nezávislé?

Kompetence krajů jsou jasné ze zákona. Dá se ale hovořit o jejich skutečné nezávislosti na centrální vládě? „Kraje spravují část nemocnic, střední školství, silnice 2. a 3. třídy a mají další sdílené pravomoci. Myslím si ale, že identitu ještě úplně nezískaly. Řada krajů je velmi malá. Nějaké hlubší povědomí o krajské politice ještě nevzniklo,“ myslí si komentátor.

Otázkou je nyní také to, jak budou šesté krajské volby probíhat při všech epidemiologických opatřeních. „Můžeme být také svědky nejtragičtější volební účasti. Stát se může prakticky cokoliv.“

Přikrášlení voliči

Krajské volby jsou důležité pro dvě třetiny lidí. I to ukázal průzkum společnosti Median pro Český rozhlas.|foto:Český rozhlas

Z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas vyplynulo, že krajské volby považuje za důležité 65 % respondentů. Čtvrtina dotázaných řekla, že hlasovat nebude. Svědčí to nějak o proměně vztahu voličů ke krajským volbám?

„Ve skutečnosti chodí ke krajským volbám kolem 35 % voličů. V průzkumech se prostě lidé dělají trochu lepšími a angažovanějšími. Volební účastí ale dávají jasně najevo, jestli krajské volby považují za volby prvního nebo druhého řádu,“ říká Pečinka.

„Vzhledem k tomu, že voleb do Poslanecké sněmovny se účastní přes 60 % a do krajských voleb zhruba polovina, dávají svůj názor jasně najevo. Sami za sebe to komentují nohama.“

Volby jako dostihy

Podle Bohumila Pečinky význam krajských voleb nespojují lidé se svojí peněženkou. „Jsou to volby pro fajnšmekry. Pro lidi, kteří se zajímají o politiku a kteří mají zájem o věci veřejné.“

K volbám do Poslanecké sněmovny chodí i lidé, kteří se o politiku moc nezajímají. „Cítí ale, že se hraje o něco důležitého. Často to vnímají dostihově. Mají tam své koně a nechtějí, aby vyhráli jiní. U krajských voleb se toto nestává. Jsou to volby na okraji.“

O tom, že jsou ale přece jenom volby pro místní obyvatele důležité, svědčí podle komentátora jeden trend. „Zvyšuje se totiž procento hlasů, které lidé dávají stranám nebo hnutím, které jsou čistě regionální. A to se bude pravděpodobně dít i tentokrát," uzavírá Bohumil Pečinka.

Další témata rozhovoru: Jak Česká republika zvládá epidemii?; jsou roušky důležité?; vztah občanů k regionálním volbám; odvolání Petra Rafaje; Má Česká republika kvalitní soutěžní politiku?