Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 10.září 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. V následující půlhodině dostanou prostor názory Bohumila Pečinky, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Já vás vítám. Dobrý den.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Dobré ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude pohled na 20 let rozdělení republiky na kraje. I to, zda má Česko kvalitní soutěžní politiku. Nerušený poslech. V reakci na rekordní nárůst potvrzených případů nákazy koronavirem se do vnitřních prostor v celém Česku vrátila povinnost nosit roušku. Je to, pane Pečinko, logická reakce, přišla ta nová roušková opatření z vašeho pohledu včas?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Pro mě nejsou v tuhle chvíli důležité důležité roušky. Měli bychom si ale ovšem na začátku říct ta čísla. K včerejšímu dni za těch 7 měsíců zemřelo s Covidem nebo na Covid, většinou s Covidem 440 lidí. Dnes, do dneška je hospitalizováno asi 250 lidí a 57 má těžší průběh. Čili, abychom jenom znali rámec té, toho, čemu se říká dnes epidemie, protože my jsme začali pátrat po tom, jak je to v různých letech například s chřipkou. V průměru zemře na chřipku 2000 lidí ročně. Čili tady je to 440 lidí. V průměru jindy 2000. Na přelomu let 95/96 podle údajů, které jsme zjistili, tak zemřelo minimálně 6000 lidí na chřipku, takže tahle, ta tahle ta nemoc je, tahle ta infekce je velice rychle přenosná, takže to budí takovýhle strach.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na chřipku máme ale třeba vakcínu.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ale také samozřejmě jsme se s tou nemocí sžívali asi 100 let a zvykli jsme si na ni. Kdežto tahle ta nemoc má tak, tak smrtonosné PR, že se jí všichni bojíme, ale tyhle ty čísla, která jsem vám řekl, tak to jsou tvrdá fakta, která říkají, že ano, je to infekce, která je rychle přenosná, ale drtivá většina lidí je negativní nepříznaková, nebo pozitivní, ale bezpříznaková. Takže znamená to, tahle ta, že ten koronavirus, který tu už byl předtím, ale dnes nějakým záhadným způsobem se rozšířil, tak u většiny lidí nepůsobí žádné dramatické příznaky, protože jediným kritériem, kterého bychom se opravdu měli bát, je počet hospitalizovaných. A počet hospitalizovaných, jak jsem říkal, je 200 asi 57 do dnešního dne. Neměli bychom to podceňovat, ale současně bychom měli vědět, že bychom si tím neměli zablokovat ekonomiku, zablokovat život, zablokovat vůbec celkovou filozofii života. Samozřejmě nevyhledávat to, co říkají ti epidemiologové, ty 3 místa, kde hlavně uzavřená sportoviště, nějaké tančírny a noční bary, kde je klimatizace a kde na malém místě je hodně lidí, tohle je samozřejmě klíčová věc se těmhle místům vyhýbat a dodržovat hygienické návyky. A hlavně přijde podzim a o tom se strašně málo mluví, já nechápu proč, když tady máme statisíce možná ještě víc rizikových lidí, proč stát nepřišel s tím, že nějakým nadstandardním způsobem bude dbát o jejich imunitu, čili udělá, když už jsme se zadlužili půl bilionem, tak by to stálo několik desítek milionů, rozjet akci na podporu jejich imunity, jsou různé, imunologové by vám to řekli, jsou různé způsoby, jak to udělat, ale to je vlastně klíč k tomu ke všemu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak tedy v tomhle tom kontextu, jak jste to popsal, pane Pečinko, hodnotíte tedy tu politiku vlády, jak Česko zvládá celou situaci? Jsou ty kroky, které vláda činí, jsou logické, přicházejí včas, komunikuje je vláda jak, jak to vnímáte?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ty kroky jsou tak rychlé, že já jsem vyšel z domu asi v půl osmé a nejsem si jist, jestli když je teď půl 9., jsem stihnul poslední poslední nějaká vyhlášení. Já bych byl ale trošku trošku pozitivní, je to, na můj vkus je to příliš hektické, a když se takto rychle mění nějaká kritéria, tak vlastně ani lidi neví, jaká, jaká platí pravidla a nejsou schopni se jim rychle přizpůsobit, to je jedna věc. Druhá věc je, že dneska není klíčová rouška, nebo další věci, o to není spor, ať, ať na těch uzavřených místech se to bere, ale klíčové je, jaký způsob karantény zvolí, zvolí vláda, protože v pondělí na tiskové konferenci po zasedání vlády Andrej Babiš naznačil, že by se nějak do pátku měla přehodnotit, přehodnotit ta karanténa, dělají to všechny státy. Itálie přechází ze 14 dní na 10, protože hrozí jedna věc, tím, jak se ta infekce šíří, a říkám bezpříznakově, tak platí stará karanténní opatření a vy vlastně, když nahlašujete ty lidi, trasujete je a podobně, tak můžete karanténizovat desítky lidí. A je taková jedna obava, že bychom všichni se mohli setkat v jedné velké karanténě a všichni bychom se mohli vytrasovat. A říkám při tom počtu 257 hospitalizovaných lidí a 57 s těžkým průběhem by to byla asi ta nejmarginálnější nemoc, která způsobí nejúžasnější prostě dopady na ekonomiku, na náš život, způsob myšlení a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pak se připravuje projekt takzvaného sebetrasování, kdyby lidé pozitivně otestovaní na Covid-19 sami vyplnili na webu formulář se svými kontakty z těch posledních dní. Jak vám se toto jeví. Hygiena si stěžuje na vlastně nedostatek pracovníků. Byla by to pomoc, nebo naopak?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
To se dozvíme, myslím, zítra, respektive začátkem příštího týdne, protože to byl, to byl, to, co řekl Andrej Babiš, byl doplněk k tomu, co řekl v pondělí na tiskové konferenci a uvidíme, co řekne zítra nebo v pondělí. Pro mě je dobrá zpráva včerejší tisková konference Univerzity Karlovy, kde rektor Zima řekl, že v kooperaci soukromými firmami přišli s novým způsobem testování, který by měl do 45, respektive hodiny znát přesně, jestli lidé mají COVID nebo chřipku typu A nebo typu B. Ten tým vedl profesor Kmoch z 1. lékařské fakulty, vytvořili tyhle ty testy. U nás se totiž, tyhle ty testy můžou zabránit něčemu, čemu, obrovské panice, protože za 14 dní, dneska je teda zrovna ne moc pěkné počasí, ale zítra znovu začne a bude krásný víkend a další týden bude krásný, ale potom se počasí zhorší a v tu chvíli začne většina z nás mít nějaké respirační problémy. A teď, jak to, jak to dělit, jestli je to, jestli je to COVID, všichni budeme psychologicky mít pocit, že, že se na nás žene nějaký jako nový mor. On právě měl včera tiskovou konferenci, kde řekl, že těch testů bude dostatek a budeme moc daleko rychleji testovat. Já hodně sleduju Španělsko. Tam testují 2,5krát více. A myslím, že to je klíčová věc, to testování, plus upravení karantény, která by mohla předejít obrovské panice, která může zavládnout už za pár týdnů, kdy se zhorší počasí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký postup by podle vás jako zkušeného novináře měly zaujmout média?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
To je trošku...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím, co do jaksi kvantity těch informací.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Já myslím, že to, že až to jednou budeme vyhodnocovat, tak řekneme, že je to trochu, hlavně u některých médií, ne příliš vydařené období jejich existence, protože část médií podle mého názoru velmi cynicky vsadilo na vyvolávání strachu a paniky. A ono to je, může být krátkodobě velmi produktivní, protože to přitáhne čtenářské, posluchačské, divácké vrstvy. Ale ze střednědobého a dlouhodobého hlediska je to zničující. Navíc to úplně samozřejmě podlamuje u těch soukromých médií ekonomický základ, protože není inzerce, ty média, pokud nejsou veřejnoprávní, tak dýchají s tou ekonomikou, a tak, jak se vede ekonomice, tak se taky vede těm, těm médiím, takže já myslím, že je to hodně krátkozraké, ale, ale musím teda uznat, že hlavně televize a některé televize si tím zvýšily dočasně sledovanost, kterou před březnem a před vyhlášením nouzového stavu a všech těhle věci neměly a chtějí si ho udržet. Ale já myslím, že je to krátkozraké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Bohumilem Pečinkou se podíváme na další téma. Říjnové krajské volby budou už šesté v pořadí, proč přesně před 20 lety vlastně došlo k rozdělení republiky na 14 krajů. Změnu tehdy prosadila vláda tehdejšího premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Tak byly dva důvody. Jeden důvod je, že tehdejší opozice se chtěla nějak vymezit vládní koalici a dala si to do volebního programu a potom vyhrála. Druhý důvod je ten, že tedy dala si program decentralizace moci a podobně. Druhá věc je ta, že jsme se připravovali na vstup do Evropské unie. Do Evropské unie jsme vstoupili v roce 2004. A první krajské volby a ustavení těch krajských zastupitelstev bylo na podzim roku 2000, čili zhruba 3 roky před vstupem do Evropské unie. A Evropská unie dělá velmi aktivní regionální politiku, čili část peněz a významnou část peněz nedává státu jako centru, ale skrze něj přímo regionům. Chce komunikovat na přímo s regiony, chce oslabovat moc národního státu a my jsme se téhle politice přizpůsobili, čili má to dva aspekty, jedny, část politických stran, hlavně v té době to byla levice, chtěla decentralizovat. Druhá a současně se připravit na to, čemu se tak hrozně říká čerpání evropských peněz, což je ten hrozný překlad a vyvolává to dojem, že čerpá se voda, že jo, a vyvolává to dojem, že jsou to nějaké peníze, které, které někde visí, nebo jsou v nějakých vodních zdrojích a pak se, pak se vyčerpají, ale, ale takhle to bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak hodnotíte vůbec tedy to fungování krajů. Jsou nezávislé, protože vlastně ta nezávislost na centrální vládě vedla také k tomuto kroku?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Kraje spravují část nemocnic, nefakultních nemocnic, takových těch na okresní úrovni, spravují střední školství, spravují silnice druhé a třetí třídy, plus mají některé další sdílené pravomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty kompetence jsou jasné.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ty kompetence, ano, ty jsou jasné ze zákona a oni často dělají taky za státní správu, část jejich, jejich pravomoci, čili, čili ten stát je, jako to centrum je platí, že dělají část věcí na té krajské úrovni. Já myslím, že ještě, ještě úplně tu identitu nezískali, že řada krajů je tak malých, některý kraj má milion a půl obyvatel, některý 250 tisíc. Takže to povědomí, nějaká ta krajská politika, něco, něco hlubšího tam ještě nevzniklo, budou to šesté volby v říjnu. A já jsem tedy zvědav, jak při těch epidemiologických opatření, jak budou probíhat ty volby, jestli, jestli se například zpřísní i způsob, způsob voleb, jestli, jestli proběhnou, proběhnou tak, jak v minulosti probíhaly, že jsme tam tedy přišli, hodili tam něco, pak se to přepočítávalo. Já by se nedivil vůbec ničemu v této situaci, kdyby to bylo nějak ještě modifikováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že jsme si my voliči už po těch 20 letech zvykli na krajské volby. Mimochodem je i zajímavý průzkum společnosti Median pro Český rozhlas, ze kterého mimo jiné vyplynulo, že krajské volby považuje za důležité 65 % respondentů, čtvrtina dotázaných řekla, že hlasovat nebude. Podrobněji si mohou posluchači vyhledat informace na webu irozhlas.cz. Jak se, pane Pečinko, podle vás vyvíjel vztah voličů ke krajským volbám?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
To jsou ohromná čísla, co mně tady říkáte, 65 %, že považuje za důležité. Já bych se teda potom chtěl zeptat, proč v průměru ke krajským volbám chodí 35, čili polovina, to jsou přesně ty průzkumy, kde lidé se dělají trošku lepší než jsou a snaží se být angažovanější, ale, ale tou volební účastí dávají jasně najevo, jestli to považuji za volby prvního nebo druhého řádu. A vzhledem k tomu, že voleb do Poslanecké sněmovny se účastní přes 60 % a tedy těhle zhruba polovina, tak tím něco dávají najevo, a pak už to nemusím komentovat, je to pak, pak ti lidé nohama to komentují za sebe sami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem je ten hlavní význam těch krajských voleb?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ony ty krajské volby a výsledek krajských voleb nespojují se svou peněženku, kdybych to měl říct tak v krátkosti. Někdy byly, byl jeden typ voleb v roce 2008, proto se vžil pojem oranžové tsunami, kdy zvítězila sociální demokracie tak drtivě, ale tam byly ty volby krajské využity pro to, aby vyslaly signál centrální vládě, nesouhlas centrální vládou, aby vyslali, tak k tomu vlastně posloužily ty krajské volby a i se zvýšila účast volební, ale jinak, jinak jsou to volby pro fajnšmekry, jsou to volby pro lidi, kteří se zabývají politikou, zajímají se o politiku, mají v zájem o věci veřejné, ale nejsou to volby do Poslanecké sněmovny, kde se účastní více než dvojnásobek lidí a kteří, kteří cítí, že i když se o politiku nezajímají, že se hraje o něco důležitého a jsou i třeba tím volebním způsobem vtaženi do té hry, vnímají to často jako, jako trošku dostihově, že mají tam své koně a nechtějí, aby vyhráli jiní. U těhle typů voleb se to nestává a jsou to volby trošku na okraji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si tedy, ale pak slibovat od krajské politiky, když říkáte, že ty volby jsou pro fajnšmekři?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
My máme 13, respektive 14 regionálních politik. A dnes už v každej těch, v tom regionu je jiné téma, takže ve Zlínském kraji bude téma, jestli postavit na zelené louce nemocnici nebo ne, velkou krajskou. A takhle. V jižních Čechách, tam mají super nové letiště a neví, co s ním, ještě nikdy nebylo otevřeno, takže to jsou všechno krajská témata, na která, která bychom museli brát kraj po kraji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A není to právě pro ty lidi v té dané lokalitě, kde žijí, důležitější ta krajská politika, než ta celostátní?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Určitě a o tom svědčí i takový trend, který podle mě se bude jenom prohlubovat a ten nedávný průzkum pro Českou televizi Kantar ho vůbec nezachytil, protože dělal ten průzkum na 70, více než 70% účasti, tedy bude nižší účast, a ten trend je, že se zvyšuje procento hlasů, které lidé dávají stranám nebo hnutím, které jsou čistě regionální, takže nejsou to centrální, není to ODS, není to ANO, není to ČSSD, ale jsou to zcela konkrétní regionální subjekty. A těm se volby od voleb zvyšuje, zvyšují počty hlasů. Já myslím, že to bude i tentokrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono různé krajské vlády často neodpovídají složení vlády na té celostátní úrovni, což je možná další takový fenomén.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
To je pravda, ale když to vezmeme z těch 13 hejtmanů, tak 5 bylo za hnutí ANO, 5 za ČSSD, což máte dohromady 10, pak jeden z KDU, jeden za komunisty a ještě jeden teď mně vypadlo to jméno.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ale stále podstatná je, že, STAN, ano, Liberecký kraj. Takže podstatné je, že kromě toho STANu drží v rukou krajskou politiku, nebo mají hejtmany strany, které jsou ve vládní koalici, nebo podporují tu vládu jako komunisté, takže trend je tam trošku přibližně zachován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O co půjde v těch letošních volbách především podle vás, pane Pečinko, co byste řekl. Možná už jste naznačil nějaký trend, tendenci.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Já nevím, co se médii...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo překryje to ta nákaza.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ano, ano, co se se médii jako vytvoří kolem toho prostého aktu hlasování a kolem možné infekčnosti a podobně, jakou vytvoří atmosféru, tam, tam může být nejtragičtější volební účast, nebo se způsob voleb úplně změní aktuálně, to vůbec teď nechci odhadovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve studiu Českého rozhlasu zůstává Bohumil Pečinka z týdeníku Reflex. Premiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem jeli za prezidentem s návrhem na odvolání Petra Rafaje, předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, v jehož čele je 11 let. Miloš Zeman se ale ještě chce osobně sejít s panem Rafajem, příští týden by se ta schůzka měla uskutečnit a vyslechnout si jeho argumenty. Co říkáte tomuto postoji?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Já říkám tomu to, že za 30 let, co sleduji politiku, jsem neviděl, aby byla vytvořena tak široká koalice různých proudů, stran, směrů, neziskovek za odvolání jednoho člověka jako tentokrát, protože to navrhuje hnutí ANO, ČSSD, podporuje to KSČM, podporuje to celá opozice, podporuje to protikorupční rada vlády, podporují to neziskovky, odhlasoval si to také Liberecký a Ústecký kraj, takže ta koalice pro odvolání pana Rafaje je obrovská. Většina těch kritických hlasů vychází ze způsobu fungování toho úřadu. Úřad na ochranu hospodářské soutěže je mimořádně vlivný orgán, který to, jak sídlí v Brně a není tak v centru pozornosti médií, tak uniká, že na byznys, na ekonomiku skrze fungování firem může mít daleko, nebo ne může, ale má daleko větší vliv než ministerstvo průmyslu a obchodu, než dopravy a další ministerstva, takže je to velmi důležitá funkce. A říkám takhle, takhle širokou shodu jsem, jsem za těch 30 let, snad za prvním zvolení Václava Havla, ale, ale od té doby, aby byla takhle široká koalice, tak to, to je, to je nevídané. No, a má to samozřejmě i druhý aspekt, proč ta vláda chce, chce to udělat, a to je ten aspekt trestněprávní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když nebyl ještě pan Rafaj z ničeho obviněn oficiálně?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
I když, i když nebyl obviněn, ale on byl několikrát, několikrát v souvislosti..., podívejte, existuje to, čemu se říká trestněprávně povinnost, když něco uděláte, to je jasné podle zákona, pak existuje určitá politická odpovědnost. Za pár dní začne proces, největší politický proces se skupinou korupčníků, brněnských radnic v čele s Jiřím Švachulou. A Jiří Švachula byl člověk, kterého si pan Rafaj, šéf UOHS, dal do jedné z rozkladových komisí, úzce s ním spolupracoval a jako vedlejší produkt tohoto vyšetřování zjistila policie, že tahle ta korupční skupina přímo i nepřímo významně ovládala ten UOHS, čili existuje nejenom ta trestněprávní odpovědnost, jak řekl Miloš Zeman, ať je nejdříve pravomocně odsouzen, ale existuje nějaká taky politická, že odpovídám za lidi, které jmenuji do určitých funkcí a kteří tam také něco dělají, zvlášť když je sám navrhl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je podle vás vůbec obecně soutěžní politika v Česku?

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Ten úřad se zhruba z 80 % zabývá a férovostí veřejných zakázek, a to je jeden z důvodů, kdy ten úřad se za, hlavně v posledních 5 letech za pana Rafaje zdál absolutně uzavřenou institucí. Nikdo neví, jak co dopadne, v rozkladových komisích tam sedí nedůvěryhodní lidé, čili ta koalice pro to odvolání není pro jednoho člověka, ale pro způsob fungování té instituce a větší část lidí z malého i velkého byznysu v téhle koalici na to odvolání, jak jsem vám říkal, přidává taky. Takže, takže pana Rafaje drží už jenom opravdu úzká skupina lidí kolem prezidenta republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bohumil Pečinka, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to. Mějte se hezky.

Bohumil PEČINKA, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.