56. Velká krize. Část druhá: Prázdné kapsy, plné ulice
Hospodářská krize měla vážné politické dopady, především v podobě eroze důvěry ve funkční stát a demokratické principy. Stát se snažil situaci řešit zavedením tzv. žebračenek, podporou stavebních projektů či finanční pomocí odborově organizovaným zaměstnancům. Tyto kroky však nebyly dostatečné. V důsledku toho docházelo ke stávkám, hladovým pochodům a demonstracím, které v několika případech vyústily až ve střelbu do protestujících.
Československo bylo hospodářskou krizí tvrdě zasaženo. Nezaměstnanost, hlad a chudoba se staly každodenní realitou. Frustrace obyvatel vedla k četným protestům a stávkám. Jednou z nejvýznamnějších byla velká mostecká stávka horníků v březnu a dubnu 1932.
Stávkující požadovali zastavení snižování mezd a propouštění. Střety dělníků s četníky si vyžádaly dva lidské životy. Protesty vyvrcholily generální stávkou 13. dubna 1932, kterou kromě severních Čech solidárně podpořili i horníci na Ostravsku a Karvinsku. Celkem se jí účastnilo přibližně 150 000 lidí, čímž se stala jednou z největších stávek v Evropě té doby.
Kupujte na Radioteka.cz
Hladové pochody a demonstrace
Vedle toho byly běžné také hladové pochody a demonstrace nezaměstnaných. V několika případech došlo i ke ztrátám na životech, když četníci začali střílet do davu protestujících. V Duchcově si střelba vyžádala čtyři mrtvé, ve Frývaldově dokonce osm, včetně čtrnáctileté dívky. Odpovědní politici se přitom nedokázali k těmto excesům jednoznačně postavit.
Čtěte také
Vláda se nicméně snažila situaci řešit různými opatřeními, která se však nakonec ukázala jako nedostatečná. Jedním z nich byla peněžní podpora poskytovaná v rámci tzv. gentského systému určená členům odborů. Na tuto pomoc však řada nezaměstnaných nedosáhla a k zavedení povinného všeobecného pojištění chyběla politická vůle.
Další formou pomoci bylo zajišťování dotované práce z veřejných rozpočtů. Ta měla často podobu stavebních projektů financovaných státem či obcemi, na něž byli najímáni nezaměstnaní. Princip tzv. produktivní péče měl význam nejen sociální, ale i psychologický. Příkladem může být například výstavba letiště v Ruzyni nebo budování komunikací. Přestože tato opatření řadě lidí alespoň dočasně pomohla, obcím postupně docházely finanční prostředky.
Žebračenky jako celostátní praxe
Levnější typ podpory představovaly státní stravovací akce. Lidé dostávali přídělové lístky, tzv. žebračenky, na které mohli čerpat nejzákladnější potraviny. Ani tento systém však nebyl příliš systematický ani transparentní. Původně byly žebračenky zamýšleny jako krátkodobá pomoc pro nejvíce postižené regiony, postupně se však rozšířily a v roce 1933 se staly celostátní praxí.
Volby v roce 1935 sice ukázaly relativní stabilitu tradičních českých stran, výraznější změny však nastaly jinde. Na Slovensku posílili Hlinkovi separatisté a v německých oblastech získali dominantní postavení henleinovci, napojení na nacistické Německo. Ti začali představovat zásadní hrozbu pro existenci Československého státu.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Rákosník, Jakub – Noha Jiří: Kapitalismus na kolenou. Dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929–1934. Auditorium, Praha 2012.
- Sekanina, Milan: Kdy nám bylo nejhůře? Hospodářská krize 30. let 20. století v Československu. Libri, Praha 2004.
- Rákosník, Jakub: Odvrácená tvář meziválečné prosperity. Nezaměstnanost v Československu v letech 1918–1938. Karolinum, Praha 2008.
- Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky. Díl druhý. Československo v krizi a v ohrožení (1930–1935). Libri, Praha 2002.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
