Biolog Storch: Ochrana 30 procent pevniny a moří? Výsledky konference OSN předčily veškerá očekávání

„To, co se schválilo na konferenci v Montrealu v prosinci roku 2022, skutečně předčilo veškerá očekávání. Samozřejmě to ale neznamená, že se cíle podaří zrealizovat. Stát se může vlivem válek a dalších krizí cokoli,“ hodnotí opatrně závěry světového fóra biolog a ekolog David Storch.

V případě globálních problémů, kterým je i úbytek biodiversity, je ale logicky mezinárodní dohoda nutnou podmínkou veškerých dalších akcí. „Vize, že se do roku 2030 bude chránit 30 % souše a moří za pomoci 30 miliard dolarů, které budou platit bohaté země chudším zemím s větší biodiverzitou na ochranu, jsou skutečně velmi optimistické. Uvědomme si, že teď se chrání zhruba 17 % souše a 10 % moří. Změna by tedy měla být opravdu velká.“

Role států bude obrovská

Výsledky konference ovšem nespočívají jen v magickém čísle 30. Účastníci světového fóra se dohodli i na dalších dvaceti konkrétních cílech, přičemž se zavázali k průběžnému monitorování, zda k cílům lidstvo skutečně spěje. „Konkrétní cíle se týkají třeba omezení pesticidů, biologických invazí a podobně. Důležité ale je, že byl stanoven rámec. Pokud se jím země budou řídit, může to skutečně znamenat nejzásadnější změnu v ochraně biodiverzity,“ vysvětluje Storch.

Čtěte také

iROZHLAS

Obnova třetiny ekosystémů se dotkne i nás. Dohoda OSN je historická, říká šéf českých vyjednavačů

Implementace národních strategií pro ochranu biodiverzity by tak měla ležet na bedrech signatářů. „I v České republice máme strategii na ochranu biodiverzity. Kvůli dohodnutému rámci ale bude zřejmě muset být ambicióznější. Třeba snížit používání pesticidů na polovinu bude velký zásah.“

Podle Storcha by se ale měly omezit i škodlivé dotace, kvůli kterým biologická rozmanitost ubývá. „Hlavním viníkem je totiž dnes moderní zemědělství a lesnictví. Do těchto dvou resortů jdou ale velké dotace. Stát by se tedy teď měl na základě montrealského rámce starat o to, aby tyto dotace nevedly ke snižování biologické rozmanitosti.“

Evropská unie už to do značné míry dělá. Problém doteď byl hlavně v chudších zemích, které neměly peníze na to, aby implementovaly takto ambiciózní rámec na ochranu biologické rozmanitosti. „Na to teď finance budou.“

Nenávratná ztráta

Hlavní příčinou změn v biosféře je ale hlavně růst lidské populace. „Osm miliard lidí na planetě je opravdu hodně. Člověk je společně se svými domácími zvířaty zdaleka nejdominantnější druh. A to má za následek celou kaskádu změn přes globální oteplování až po úbytek biodiverzity.“

„Z mého hlediska je ale úbytek biodiverzity daleko závažnější. Když totiž druhy vymírají, jde o nenávratnou ztrátu něčeho strašně cenného, co se tady vyvíjelo přes tři miliardy let,“ uzavírá David Storch.