Expedice do světa plastů. Dokázali bychom žít i bez nich?

28. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plasty. Dokázali bychom žít i bez nich?
0:00
/
0:00

Plasty najdeme všude: ve vodě, ve vzduchu, v půdě a i v nás samotných. Dotýkáme se jich častěji než svých blízkých.

Jsou motorem globalizace a pro některé také symbolem úspěšného volného trhu. Jenže platí o nich to, co o ohni: jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Začínaly jako převratný vynález a výdobytek vědy, dnes ale zahlcují planetu. Přehltí plasty zeměkouli a bude skutečně za 30 let v oceánech víc umělých hmot, než ryb? Dokážeme vyrobit ekologičtější alternativu plastu? A co můžeme udělat proto, aby se plast nedostával tam, kam nemá, včetně našeho organismu? Odpovědi hledá Expedice. 

plast

Co je plast?

Plasty jsou ve skutečnosti polymery, dlouhé řetězce navzájem spojených molekul,  vyrobených typicky z ropy nebo zemního plynu. Tyto makromolekuly se stovkami nebo tisíci spojeními v každém řetězci mají výjimečné fyzikální vlastnosti a vynikají zejména v síle a pevnosti.

Začalo to nylonem a neoprenem

Počátky moderní výroby polymerů sahají do 30. let 20. století díky usilovné práci amerického chemika a vědce Wallace Carotherse ve firmě DuPont. Vynalezl totiž neopren a nylon. Ke komerčnímu úspěchu nylonu přispěl během 2. světové války nedostatek hedvábí, z něhož se dřív vyráběly dámské punčochy. Syntetické polymery ale nahradily výpadky i v jiných oblastech. Nahradily např. přírodní kaučuk k výrobě pneumatik a postupně se staly  alternativou k přírodním materiálům typu celulózy a bavlny.

plasty

Co dokáží polyolefiny

Výrobě polymerů dominují polyolefiny: polyetylen a polypropylen. Mezi jejich výhody patří to, že se vyrábějí z relativně levného zemního plynu. Díky nízké hustotě jsou tak lehké, že plavou. Jsou také v podstatě odolné vůči působení vody, vzduchu, tuku a rozpouštědlům v čistících přípravcích. Navíc se dají lehce tvarovat, ale zároveň jsou natolik robustní, že „přežijí" přepravu v náročných podmínkách.

Dnes se vyrábějí nové, silnější a trvanlivější typy polyolefinů. Ty se ale často kombinují s jinými materiály a recyklace je téměř nemožná. Příkladem mohou být jednorázové nápojové kelímky vyrobené z papíru i plastu.

150 milionů tun plastů v mořích a oceánech

Výroba polyolefinů je relativně levná a jsou snadno dostupné. Ovšem co je dobré pro obchod, nemusí být dobré pro životní prostředí. Polyolefiny se velmi dlouho rozkládají. V přírodě přežijí desetiletí až staletí. A zamořují planetu.

Nyní podle vědců v mořích plave víc než 150 milionů tun plastových odpadků a každý rok putuje do světových moří dalších 8 milionů tun plastů, což je jeden náklaďák plný plastového odpadu každou minutu.

plasty

Půjde to bez plastů?

Omezit globálně spotřebu plastů vůbec nebude jednoduché. Každou minutu se prodá milion plastových lahví. Odhaduje se, že v roce 2021 se vyhodí 538 miliard „petek". A jen polovina těchto lahví se zrecykluje. Čím dál víc termoplastů používá i automobilový průmysl. Snižují totiž hmotnost vozů, a tím zvyšují efektivitu provozu. A přes 70 milionů tun termoplastů ročně spotřebuje textilní průmysl, hlavně na oblečení a kobercovinu. Oblečení z umělého vlákna se přitom málo recykluje a představuje další obrovskou zátěž pro naší planetu. 

Průvodci na Expedici do světa plastů budou například Jan Freidinger z hnutí Greenpeace, Milan Havel z ekologického spolku Arnika a další odborníci.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová