Expedice za snižováním spotřeby
Globální změna klimatu a koronavirus nás přivedly k řadě zamyšlení, mj. nad tím, co skutečně potřebujeme a co musíme mít a co ne.
Současná situace nás přiměje ke změně nákupních zvyklostí, navíc bude mít řada z nás kvůli dopadům na ekonomiku mnohem nižší příjmy, takže je čas položit si otázku: jak snížit naši spotřebu, abychom ušetřili a nezatěžovali planetu odpadem? A lze to provést tak, aby to moc nebolelo? Odpovědi hledala Expedice.
Největší nepřítel: maso
Tím, co lidstvu a planetě nejvíce škodí, se zabývalo hned několik renomovaných vědeckých pracovišť a ta zjistila, že nás nejvíc devastuje nadměrná spotřeba masa. Jeho získávání a doprava ke spotřebitelům totiž urychlují globální změnu klimatu, způsobují úbytek lesů, vody a častější extrémní výkyvy počasí. Britský deník Guardian publikoval studii odborného časopisu Lancet, která vyzývá ke snížení konzumace červeného masa o více než polovinu, a naopak ke zvýšení spotřeby ořechů, ovoce a zeleniny. Studie z Oxfordské univerzity publikovaná v časopisu Nature dokonce požaduje snížení spotřeby veškerého masa o 90 %. Proto se začaly objevovat iniciativy, které by měly vést ke změně stravovacích návyků tak, aby lidé jedli masa méně, ale nemuseli se nutně stát vegetariány.
Flexitariáni a reduktariáni
Nový směr představuje tzv. flexitariánství nebo reduktariánství. Jedním z průkopníků je Brian Kateman, který poukazuje nejen na vysoké ceny potravin, ničení přírody a krutost vůči zvířatům, ale i na rostoucí počet srdečních chorob. Kateman tvrdí, že když už člověk musí jíst maso, měl by konzumovat jen to organické a z biofarem, kde nejsou zvířata krutě zabíjena a kde jsou eliminovány negativní dopady na životní prostředí. Pomůžeme tím nejen svému zdraví, ale stavu naší planety.
Také Pražané zatěžují planetu spotřebou masa
A jak to vypadá se spotřebou v Česku? Závěry velkého výzkumu aktuálně zveřejnil ekologický spolek Arnika, který zkoumal spotřebu obyvatel Prahy a jejich uhlíkovou stopu. Podle výzkumu se na uhlíkové stopě pražských domácností z více než třetiny podílí spotřeba potravin. A hlavním viníkem je opět nadměrná konzumace masa, a to kvůli obřím emisím z chovu, výrobě hnojiv a pesticidů a také kvůli spotřebě vody a zemědělské půdy. Pražané spotřebou potravin, hlavně červeného masa a mléčných produktů, vytvoří v průměru 2 tuny CO2 ročně.
Pozornost si ale podle studie Arniky zasluhuje i nakládání s odpady. Právě produkce odpadů a nakládání s ním stojí za 14 % všech emisí. Každý obyvatel Prahy navíc ročně v průměru spotřebuje 20 kg oblečení, textilu nebo koberců. Takové množství není vůbec zanedbatelné a na emisích se podílí 8 %. Nemluvě o množství dalšího odpadu, který často vzniká zbytečným nakupováním nových nepotřebných věcí.
Jak tedy snížit naši spotřebu? V Expedici uslyšíte zakladatele projektu Opravme Česko! Jana Charváta, ředitelku neziskové organizace BezObalu Veroniku Nováčkovou, předsedu spolku Ekodomov Tomáše Houdka, ekologické experimentátory manžele Kuckovy a také prezidenta festivalu Ekofilm a velvyslance EK na Slovensku, biologa a ekologa Ladislava Mika.
Související
-
Biopotraviny: Ano, či ne? Expedice do světa produktů ekologického zemědělství
Každý rok přibývá lidí, kteří vkládají do biopotravin naději a věří, že je možné se kvalitně najíst a přitom se vyhnout chemikáliím, které našemu zdraví škodí.
-
Co (ne)víme o ovoci a zelenině
Ovoce a zelenina. Každý ví, že našemu organismu prospívají, ovšem ne každý ví, v čem přesně. Tušíte například, co se v našem trávicím traktu děje po konzumaci ovoce?
-
Adaptace na sucho a změnu klimatu. Expedice za nejzajímavějšími inovativními projekty v ČR
Jak jsme připraveni na globální změnu klimatu? Další výpravu za poznáním a zábavou připravili Markéta Ševčíková a Josef Kluge.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.