Adaptace na sucho a změnu klimatu. Expedice za nejzajímavějšími inovativními projekty v ČR

Globální změna klimatu postihuje všechny regiony světa – ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním bouřkám a dešťům, v jiných se lidé potýkají s intenzivními vlnami veder a extrémního sucha.

Důsledky klimatické změny v příštích letech ještě zintenzivní, proto je zapotřebí se na ně adaptovat a připravit. Expedice se vydala do míst, kde se o to úspěšně snaží.

Proč se vlastně klima mění?

Všechno se odvíjí od zemské atmosféry. Cyklicky ji ohřívá Slunce a vyměňuje si teplo s planetou skrze kontinenty a oceány. Slunce září v široké oblasti elektromagnetického spektra od hodně krátkých vlnových délek (které by nás zabily, kdyby je nepohlcovala právě atmosféra) a ultrafialové záření přes viditelné světlo po infračervenou složku spektra. Ta je totéž, co teplo.

Skleníkový efekt

Ohřátá Země vyzařuje teplo zpět, také ve formě infračerveného záření. Kdybychom neměli atmosféru, přišla by planeta o většinu tepla. Ale ani naše atmosféra by nás neochránila před zmrznutím, kdyby neobsahovala tzv. skleníkové plyny.

Ohřátá Země vyzařuje teplo zpět, také ve formě infračerveného záření|foto:Fotobanka Pixabay

Říká se jim tak proto, že fungují stejně jako stěny skleníku: propouštějí dovnitř světlo, ale nevypouštějí ven teplo. Skleníkové plyny zachycují teplo, které ohřátá Země vyzařuje ven. Průměrná teplota zemského povrchu se dnes udává jako 14 °C. Odhaduje se, že bez skleníkových plynů by to bylo kolem minus dvaceti.

Hlavními skleníkovými plyny v atmosféře jsou oxid uhličitý, metan a vodní pára. Rovnováha tohoto systému je velmi citlivá. Množství CO2 v atmosféře totiž extrémně vzrostlo a děje se tak už od doby průmyslové revoluce. Ta nám sice dopřála mnohé technologické vymoženosti, zlepšení dopravy, bydlení i životní úrovně, ale za cenu toho, že jsme narušili onu křehkou rovnováhu.

Přehřátá planeta

Větší množství CO2 v atmosféře naši planetu ohřívá. Větší teplo způsobuje tání ledovců a ledové pokrývky v polárních oblastech. Dochází ke  zvyšování hladiny moří, což vede k silným dešťům, záplavám a erozím v pobřežních a nízko položených oblastech.

Ke změně klimatu dochází takovým tempem, že se mu mnohé rostlinné a živočišné druhy nestíhají přizpůsobit|foto:Fotobanka Pixabay

To vede nejen k povodním, ale i ke snížení kvality vody a zároveň ke zhoršení dostupnosti vodních zdrojů v některých regionech. Ubývá úrodné půdy, což zvyšuje cenu potravin.

Evropa se už dnes potýká s vysušováním celých oblastí v důsledku horka. Ve Středozemí spadne za rok stále méně srážek, což způsobuje sucho a vznik lesních požárů. Na severu Evropy jsou naopak srážky stále častější a běžně dochází k povodním i během zimních měsíců.

Ve střední Evropě přinesla změna klimatu vlny veder a sucha, střídané nenadálými přívalovými dešti a povodněmi. Důsledky jsou i zdravotnické povahy:  kvůli extrémním teplotám se zvyšuje počet  úmrtí na srdeční selhání a selhání organismu. Rychleji se šíří virové infekce a také nemoci přenášené kontaminovanou vodou.

Dopady na přírodu

Ke změně klimatu dochází takovým tempem, že se mu mnohé rostlinné a živočišné druhy nestíhají přizpůsobit. Mnohé suchozemské i mořské druhy se již proto přemístily do jiných lokalit. Ne všechny ale změnu zvládly. Takže pokud nedokážeme udržet nárůst průměrné teploty i nadále pod kontrolou, řada rostlinných i živočišných druhů vyhyne.

Budoucnost přeje připraveným

Existují ovšem státy, města, organizace i jednotlivci, kteří si vzniklou situaci uvědomují a pokoušejí se na ni připravit. Ekologická nadace Partnerství už vyhlašuje 5. rokem soutěž Adapterra Awards. V ní hledá a oceňuje ty, kteří se na změny klimatu systematicky připravují.

V Expedice se vydáme za letošními finalisty: do Jablonného v Podještědí, Jihlavy a Uherského Brodu a za loňským vítězem, který postavil unikátní pasivní dům ve vnitrobloku na pražské Letné.