Adaptace na sucho a změnu klimatu. Expedice za nejzajímavějšími inovativními projekty v ČR
Jak jsme připraveni na globální změnu klimatu? Další výpravu za poznáním a zábavou připravili Markéta Ševčíková a Josef Kluge.
Globální změna klimatu postihuje všechny regiony světa – ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním bouřkám a dešťům, v jiných se lidé potýkají s intenzivními vlnami veder a extrémního sucha.
Důsledky klimatické změny v příštích letech ještě zintenzivní, proto je zapotřebí se na ně adaptovat a připravit. Expedice se vydala do míst, kde se o to úspěšně snaží.
Proč se vlastně klima mění?
Všechno se odvíjí od zemské atmosféry. Cyklicky ji ohřívá Slunce a vyměňuje si teplo s planetou skrze kontinenty a oceány. Slunce září v široké oblasti elektromagnetického spektra od hodně krátkých vlnových délek (které by nás zabily, kdyby je nepohlcovala právě atmosféra) a ultrafialové záření přes viditelné světlo po infračervenou složku spektra. Ta je totéž, co teplo.
Skleníkový efekt
Ohřátá Země vyzařuje teplo zpět, také ve formě infračerveného záření. Kdybychom neměli atmosféru, přišla by planeta o většinu tepla. Ale ani naše atmosféra by nás neochránila před zmrznutím, kdyby neobsahovala tzv. skleníkové plyny.
Říká se jim tak proto, že fungují stejně jako stěny skleníku: propouštějí dovnitř světlo, ale nevypouštějí ven teplo. Skleníkové plyny zachycují teplo, které ohřátá Země vyzařuje ven. Průměrná teplota zemského povrchu se dnes udává jako 14 °C. Odhaduje se, že bez skleníkových plynů by to bylo kolem minus dvaceti.
Hlavními skleníkovými plyny v atmosféře jsou oxid uhličitý, metan a vodní pára. Rovnováha tohoto systému je velmi citlivá. Množství CO2 v atmosféře totiž extrémně vzrostlo a děje se tak už od doby průmyslové revoluce. Ta nám sice dopřála mnohé technologické vymoženosti, zlepšení dopravy, bydlení i životní úrovně, ale za cenu toho, že jsme narušili onu křehkou rovnováhu.
Přehřátá planeta
Větší množství CO2 v atmosféře naši planetu ohřívá. Větší teplo způsobuje tání ledovců a ledové pokrývky v polárních oblastech. Dochází ke zvyšování hladiny moří, což vede k silným dešťům, záplavám a erozím v pobřežních a nízko položených oblastech.
To vede nejen k povodním, ale i ke snížení kvality vody a zároveň ke zhoršení dostupnosti vodních zdrojů v některých regionech. Ubývá úrodné půdy, což zvyšuje cenu potravin.
Evropa se už dnes potýká s vysušováním celých oblastí v důsledku horka. Ve Středozemí spadne za rok stále méně srážek, což způsobuje sucho a vznik lesních požárů. Na severu Evropy jsou naopak srážky stále častější a běžně dochází k povodním i během zimních měsíců.
Ve střední Evropě přinesla změna klimatu vlny veder a sucha, střídané nenadálými přívalovými dešti a povodněmi. Důsledky jsou i zdravotnické povahy: kvůli extrémním teplotám se zvyšuje počet úmrtí na srdeční selhání a selhání organismu. Rychleji se šíří virové infekce a také nemoci přenášené kontaminovanou vodou.
Dopady na přírodu
Ke změně klimatu dochází takovým tempem, že se mu mnohé rostlinné a živočišné druhy nestíhají přizpůsobit. Mnohé suchozemské i mořské druhy se již proto přemístily do jiných lokalit. Ne všechny ale změnu zvládly. Takže pokud nedokážeme udržet nárůst průměrné teploty i nadále pod kontrolou, řada rostlinných i živočišných druhů vyhyne.
Budoucnost přeje připraveným
Existují ovšem státy, města, organizace i jednotlivci, kteří si vzniklou situaci uvědomují a pokoušejí se na ni připravit. Ekologická nadace Partnerství už vyhlašuje 5. rokem soutěž Adapterra Awards. V ní hledá a oceňuje ty, kteří se na změny klimatu systematicky připravují.
V Expedice se vydáme za letošními finalisty: do Jablonného v Podještědí, Jihlavy a Uherského Brodu a za loňským vítězem, který postavil unikátní pasivní dům ve vnitrobloku na pražské Letné.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.