Biopotraviny: Ano či ne? Expedice do světa produktů ekologického zemědělství

3. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy ekologie

Každý rok přibývá lidí, kteří vkládají do biopotravin naději a věří, že je možné se kvalitně najíst a přitom se vyhnout chemikáliím, které našemu zdraví škodí.

Pro jiné jsou biopotraviny i jejich konzumenti terčem posměchu. Kdo má blíž k pravdě? Jsou produkty ekologického zemědělství skutečně zdravější?  A jak žijí ti, kteří je produkují? Kdo kvalitu jejich produkce kontroluje a jak lze vlastně získat certifikát biopotravina? Za odpověďmi na tyto otázky se vydává Expedice.

Září – měsíc BIO

Září je měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Jak obojí vnímají Češi? Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se o biopotraviny zajímá necelá třetina Čechů. Často je ovšem kupuje jen každý desátý. Tu a tam po nich sáhne 43 procent spotřebitelů, naopak 42 procent respondentů je nekupuje vůbec. Nejčastějším důvodem, proč Češi biopotraviny kupují, je fakt, že nebyly chemicky ošetřeny.

třešně

Skeptický Sisyfos

Pochybnosti nad prospěšností ekologického zemědělstvím vyjádřil před devíti lety také spolek českých skeptiků Sisyfos. Ten udělil posměšnou cenu „stříbrný Bludný balvan" tuzemské společnosti Bioinstitut, která se rozvojem ekologického zemědělství zabývá. Sisyfos ve svém zdůvodnění uvedl, že  „nákladná, s různými riziky spojená výroba biopotravin bývá zdůvodňována smyšlenými fámami o ochraně zdraví". A oněmi "riziky" jsou míněny kontaminace plísněmi a nebezpečnými bakteriemi. Odpůrci biopotravin totiž tvrdí, že kvůli vynechání většiny používaných pesticidů a fungicidů bývají biopotraviny plísněmi a bakteriemi častěji napadeny. Příznivci biopotravin ale naopak oponují, že organicky pěstované plodiny disponují lepší přirozenou imunitou vůči parazitickým organismům. 

Zlatá střední cesta  

Pokud se neshodnou ani odborníci, můžeme uvažovat o zlaté střední cestě, a omezit alespoň ty plodiny, které obsahují největší množství škodlivých látek. Obsah pesticidů v jednotlivých druzích ovoce a zeleniny měří společnost Environmentální pracovní skupina. Ta se snaží o důkladný rozbor, takže zkoumá počet nalezených druhů pesticidů i množství každého z nich. Každoročně vydává přehled dvanácti nejvíce zasažených plodin. Jako nejvíce rizikové bývají hodnoceny jahody, následované špenátem a nektarinkami. 

brambory

Co je zdravější?

Existuje jednoduchá poučka: náchylnější k vystavení pesticidy jsou plodiny, které mají na jednotku objemu velký povrch. Tedy bobule a listová zelenina. Naopak bezpečné jsou plodiny, které mají velký objem a jsou chráněny tlustou kůrou či slupkou, například avokádo, ananas či mango. Podle průzkumů bývá z tohoto hlediska bezpečná také třeba cibule a zelený hrášek. Některé plodiny mohou obsahovat méně pesticidů díky tomu, že samy obsahují látky, které škůdce odpuzují, např. zelí a cibule.

Nejlepší ekofarmáři v ČR

Jak vlastně žijí sedláci a farmáři, hospodařící v režimu ekologického zemědělství? Expedice se vypraví za těmi, kteří získali nejvíc ocenění: na biofarmu Kunclův Mlýn na Sedlčansku, na Ekostatek Vlkaneč poblíž Golčova Jeníkova a do Horní Branné v Krkonoších do Biofarmy Pod hájkem, která letos získala cenu Bartákův hrnec a stala se Ekologickou farmou roku.

autor: Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?