Beringovo moře
Mořeplavec Bering, zvaný také Ruský Kolumbus, dal jméno moři, které omývá břehy Aljašky, Kamčatky a Čukotky.
Vitus Jonassen Bering se narodil v srpnu 1681 v dánském městě Horsens. Odmalička chtěl být námořníkem a objevitelem. Nejprve se plavil s Nizozemci do Indie. Ve 22 letech vstoupil do ruských služeb a stal se důstojníkem v baltské flotile.
Pak si car Petr Veliký umanul, že se nutně musí prozkoumat, jestli je Asie propojena s Amerikou (šlo mu o bezpečnost ruské hranice Ruska na východě) a že to má být právě Bering, kdo se tam vypraví.
A tak expedice vyrazila na dlouhou cestu přes Sibiř na Kamčatku a Čukotku. 26. srpna 1728 propluli úžinou mezi asijským a severoamerickým kontinentem a ta dostala po Beringovi jméno. Bering ale nebyl první, kdo se dostal až sem. Úžinu objevil už 80 let předtím cestovatel a kozácký ataman Semjon Ivanovič Dežňov.
Bering splnil úkol: dokázal, že Ameriku a Asii žádná pevnina nespojuje, a po třech a půl letech cestování v té hrozné zimě se mohl konečně vydat na zpáteční cestu.
V Petrohradu ho za jeho objevy ale nepochválili. Prý Ameriku kvůli mlze ani pořádně neviděl a nezměřil, jak je úžina široká. A tak Beringovi přikázali, aby se vrátil zpět.
Píše se rok 1733. Výprava čítající 500 civilistů, 200 vojáků a 1500 vyhnanců se vydává na cestu. Velí jí opět Vitus Bering. Prozkoumali Kurilské ostrovy a severní Japonsko. Na Kamčatce založili město Petropavlovsk (podle lodí Svatý Petr a Svatý Pavel, na kterých se plavili) a pokračovali dál na východ.
Jenže pak se strhla silná bouře a lodi se rozdělily. Svatý Pavel se vrátil do Petropavlovsku, ale Svatý Petr, kterému velel Bering, plul dál. 19. června 1741 dorazili k pobřeží Ameriky. Pluli kolem Aljašky, minuli Aleuty. Koncem září se zhoršilo počasí a námořníkům pomalu začínalo být jasné, že je zle. Mořeplavce včetně Beringa trápily kurděje a posádka začala být nezvladatelná stejně jako větry a mořské proudy, které si s lodí hrály jako s krabičkou sirek.
4. listopadu loď ztroskotala u jednoho z Komandorských ostrovů. Námořníkům nezbylo nic jiného než tam přezimovat. Velká část z nich se jara nedočkala. Zahynuli zimou, na následky vyčerpání a kurdějí. Bering byl mezi nimi.
Pouze 46 osob z původních 77 se po devíti letech vrátilo v nově postavené menší lodi zpět do Petropavlovsku na Kamčatce.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.