Baron Prášil
Pán z Münchhausenu, zvaný Prášil, byl německý baron, voják a cestovatel. Svůj život vyplnil dalekým cestováním, skvělými činy a opovážlivým lhaním.
Münchhausenův syndrom je porucha, při které postižený předstírá tělesnou nebo duševní chorobu, na kterou chce být léčen. Syndrom je pojmenován po baronu Karlu Friedrichovi Hieronymovi, svobodnému pánu von Münchhausen, který se narodil 11. května 1720.
Když se po dlouhé cestě po Rusku a Turecku vrátil domů, bavil přátele vymyšlenými historkami o svých neuvěřitelných dobrodružstvích: o skvělém letu na dělové kouli, o cestě na Měsíc, o tom, jak sám sebe vytáhl za vlasy z bažiny, anebo jak se jeho svrchník nakazil od buldoka vzteklinou a pak mu v šatníku roztrhal všechno oblečení.
Narození Barona Prášila
Baronovo vyprávění zapsal anglicky německý knihovník, spisovatel a vědec Rudolf Erich Raspe a vydal je v Oxfordu roku 1785. Knížka se zalíbila německému preromantickému spisovateli Gottfriedu Augustovi Bürgerovi.
A tak vznikly německy psané Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel. Kniha je jedním z vrcholů žánru fantastických cestopisů a podivuhodných cest.
Příhody pana Žamputáře
U nás vyšla poprvé v roce 1824 pod názvem Příhody pana Žamputáře. Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta uvádí, že slovo žamputář pochází z francouzského jaboteur – tlachal. Tedy ten, kdo mnoho mluví, hubař, darmotlach.
Prášilova dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno. Poprvé už v roce 1911 jako francouzský němý film. Inspirovat se nechal i český film Když Burian prášil režiséra Marina Friče z roku 1940 v hlavní roli s Vlastou Burianem.
Nezapomenutelný je Miloš Kopecký jako baron Prášil ve filmu Karla Zemana z roku 1962. Slavné se staly také ilustrace Gustava Dorého, u nás o sto let mladší obrázky Cyrila Boudy.
