Archimedův zákon

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koupel, vana

Základní fyzikální poučka z hydrostatiky říká: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené.

Tak si to představte. Jsme na Sicílii, ve městě Syrakusy, ve 3. století před naším letopočtem. Po náměstí běhá nahatý chlap, voda z něj cáká na všechny strany a volá: Heuréka! Našel jsem to! Hurá!

Ještě před chvíli seděl ve vaně a přemýšlel. Dostal totiž od krále Hieróna II. za úkol zjistit, jestli ho klenotník neošidil a nepoužil na výrobu královské koruny místo zlata nějaký šmejd. Jenže jak na to jít? Leda korunu roztavit. Ale to by byla škoda, říkal si ten chlap, mydlil si záda a přitom se zadíval na hladinu vody ve vaně. A najednou ho to trklo. Heuréka! Heuréka!

Matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom, Archimedes ze Syrakus, narozený v roce 287 před naším letopočtem, byl jeden z nejvýznamnějších vědců v dějinách.

Plútarchos ve svých Životopisech slavných Řeků a Římanů tvrdí, že byl příbuzný syrakuského krále Hieróna II. – právě toho, který mu dal za úkol prozkoumat pravost koruny.

Archimedův dráp

V mládí Archimedes studoval v alexandrijském músaionu, kde poznal největší myslitele své doby. Zabýval se metodou výpočtu délky kružnice. Poměrně přesně odhadl číslo pí. Předjal myšlenky integrálního počtu. Zavedl pojmy těžiště a těžnice.

A pak jsou tu tyto objevy: mechanická rovnováha, definice spirály, vzorce pro výpočet objemů těles, jednoduché stroje – páka, kladka, nakloněná rovina, klín, ozubené kolo.

Na svou dobu zcela převratné objevy! Navrhl i šnekové čerpadlo, kterým byla vybavena největší loď starověku Syrakúsia. Vynalezl legendární stroje k obraně svého rodného města – na Syrakusy si totiž každou chvíli někdo brousil zuby: tu Athéňané, tu Kartaginci, tu Římané.

Jedním ze strojů byl takzvaný Archimedův dráp – jeřáb s kovovým hákem. Když se zahákl za nepřátelskou loď, zvedl ji nahoru a převrátil. Současné pokusy potvrdily, že skutečně mohl být funkční.

Archimédes

A pak taky zvláštní systém zrcadel, kterými bylo možno zapalovat římské lodě. Ten ale zůstává spíš v oblasti legend.

Ovšem i když Archimedes pracoval na konstrukci válečných strojů, válka ho nezajímala. Byl vědec. Chtěl přijít na ideální technické řešení.

Římská vojska Marca Claudia Marcella během druhé punské války obléhala Syrakusy dva roky, než se jim je podařilo konečně dobýt. Archimedes si prý zrovna lámal hlavu s nějakým složitým výpočtem, když k němu vtrhl Marcellův voják a povídá:

„Vstávej, Archiméde. Mám rozkaz předvést tě před svého pána.“
„Moment, nevidíš, že počítám?“
„Hni sebou! Generál s tebou chce mluvit a není zvyklý čekat.“
„Bude muset, protože já mám teď na práci něco důležitějšího. Víš, něco trvalého. Něco, co tu opravdu zůstane pro další generace.“
„Co to je?“
„Vzorec, kterým se dá vypočítat plocha kruhové výseče.“
„Cože?“
„Pozor, nesmaž mi mé kruhy!“

Římský voják Archiméda probodl mečem. Aspoň tak praví legenda.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.