Jan Kršňák, lektor a autor knihy Digiděti: Rodič není družinář, který má každý den zabavit své dítě
„Je důležité, aby děti řešily některé záležitosti samy a naučily se socializovat. Dnes zavolají rodičům a ti to vyřeší za ně. Když se dítě například ztratí, nesnaží se zorientovat, ale volá tátovi,“ popisuje Jan Kršňák. Kde končí péče a začíná přehnaná kontrola? „Neustálá kontrola vytváří děti, které se nenaučí řešit životní zádrhely a ani se necítí svobodné,“ upozorňuje autor knihy Digiděti v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.
Proměnil se podle něj i samotný svět dětství. „Dřív byly děti v kontaktu s kamarády jen ve škole. Dnes jsou spolu on-line neustále, ale není to kontakt osobní. Kamarádí se vlastně s obrazovkou, místo aby se dotýkaly světa,“ říká Jan Kršňák. A dodává, že bez živého kontaktu mohou jednou v mezilidské komunikaci tápat.
Rodiče se často ptají, jaké alternativy místo technologií dětem nabídnout. „Rodič není družinář, který má za úkol každý den na tři hodiny zabavit své dítě,“ ujišťuje lektor v narážce na ty kteří mají občas pocit, že musí být rodičem, animátorem i krizovým manažerem v jedné osobě.
„Za technologickým rozvojem, který je stále rychlejší, nepotřebujeme vlát,“ říká muž, který si s úsměvem říká zklidňovatel digidětí a digirodičů. „Bylo by fajn, kdybychom všichni trochu zpomalili, měli bychom pak lepší život,“ uzavírá Jan Kršňák v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
