Antidepresiva nejsou návyková
Dlouhotrvající pokleslá nálada, špatný spánek, snížená schopnost prožívat pozitivní emoce, nepřiměřená nervozita. Tyto stavy mohou léčit antidepresiva. Jak dlouho je mohou lidé užívat? Jsou návyková?
„Lidé mají obavy, že když berou antidepresiva, stanou se na nich závislí. Ale tak to není. Pokud příznaky odezní, je možné léky vysadit, ale po konzultaci s lékařem. Obvykle se berou řádově měsíce, je to individuální. Je vhodné léky kombinovat s psychoterapií, každému pacientovi na míru,“ říká psychiatr Jan Michálek z Kliniky ambulantní psychiatrie a psychoterapie Praha a Psychiatrické nemocnice Bohnice.
Váš příběh
Paní Radka brala antidepresiva před třemi lety. Opustil ji přítel, do toho jí onemocněla maminka, a ona cítila bezmoc a samotu. „Nic mě nebavilo, tak jsem musela vyhledat psychologa. Ten mi pomohl maximálně na den, navíc to byla placená služba. Pak jsem si nechala předepsat léky. Hodně jsem četla, snažila se dívat na filmy, ale většinou jsem usnula. Paradoxně mě vyléčil nový přítel, a postupně jsem ty léky úplně přestala brát.“
„Název antidepresiva je zavádějící,“ dodává doktor Michálek. „Ty léky se nepoužívají jen k léčení deprese, ale celého spektra tzv. depresivního syndromu jako je snížená chuť k jídlu, snížená chuť do života, pro léčbu úzkostí, k léčbě chronických bolestivých stavů. Působí na specifické receptory v mozku a způsobí úlevu od příznaků,“ dodává Jan Michálek.
Světlo na dobrou náladu po ránu
Působí na deprese světlo? „Léčba světlem je jedna z terapeutických možností. Ale na to jsou speciální zařízení. Běžná žárovka, kterou máme doma, na to nestačí. Terapie se provádí ráno.“ Mohou antidepresiva poškozovat mozek? „Mozek poškozovat nemohou, naopak mají ochranný efekt. Mozek může poškozovat dlouhotrvající neléčená deprese,“ uvedl psychiatr Jan Michálek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
