Psychiatr: Depresi má aspoň jednou za život úplně každý z vás. Je to civilizační choroba
Doba s sebou nese vysoké nároky. Chcete všechno „stíhat“ a pak to najednou nejde? Jste smutní, máte splín, špatnou náladu? Může to být jen únava, nebo máte „nakročeno k depresi“.
Podle Zdeňka Bašného z Psychiatrické ambulance Sanima se v posledních 10 letech obrovsky, až epidemiologicky, zvýšil počet lidí s depresivními a úzkostnými stavy. „Troufám si říct, že deprese je civilizační nemoc! Taky strmě roste užívání antidepresiv. Zvyšuje se utrpení lidí, přestože se ekonomicky máme docela dobře.“ Kdy je to už vážné?
Deprese vs. Smutná nálada
Úplně každá špatná nálada samozřejmě depresí není. Třeba pokud se vám stane něco závažného: onemocníte, ztratíte blízkého člověka ve vztahu nebo někdo v okolí zemře. Smutná nálada je tak psychologickým efektem podobné události. „Jako o patologickém stavu odborník začne mluvit, pokud vaše špatná nálada trvá déle, než by měla.“
V rámci mezinárodní klasifikace duševních poruch musí taková nálada trvat nejméně 14 dnů. Psychiatrie prý ale většinou pracuje s daleko delším intervalem. „Pokud pominuly podmínky pro vznik deprese, smutek ale trvá dál nebo se dokonce prohlubuje, mluvíme o patologickém stavu.“
Deprese úspěšných a nabitých energií
Skoro každý z vás za život prožije aspoň jednu depresi, která je patologická. Dřív se takový stav označoval jako endogenní deprese. „To když se vám nestane nic závažného. Deprese se u vás tak rozvine bez zjevné příčiny. Proč? Obvykle jde o protahovaný, dlouhodobý stres.“ Do depresí se často dostávají lidé v produktivním věku, o kterých byste to neřekli: úspěšní, nabití energií...
„Takoví mladí lidé jakoby ze dne na den ztratí motivaci k životu a zájem o své dřívější aktivity. Najednou nemají proč žít. V extrémních případech neléčené deprese se pro nemocného každá další vteřina nebo minuta života stane nesnesitelná. Pak je už jen krůček k sebepoškozování nebo k sebevraždě.“
Léčba?
Jen málokdo se sám od sebe odhodlá zajít za psychiatrem nebo psychologem. Zkouší odpočívat někde v přírodě. „To rozhodně nedoporučuji,“ varuje Bašný. „Klidně můžete sedět někde na Seychelách a koukat smutně do vody, přitom to ale vůbec nevnímáte. Podobný výlet má smysl, až když se začnete uzdravovat. Ale když jste v depresi, nepomůže vám ani úsměv vaší nejmilovanější osoby.“
Co radí psychiatr?
„Jedním z nástrojů léčby jsou opravdu antidepresiva. Druhým krokem je psychoterapeutická léčba, tedy systematická psychoterapie. Případně u těžkých případů i jiné typy biologické léčby,“ odpovídá Bašný. Důležité je pochopit příčinu deprese.
Ne vždy se na ni ale podaří přijít, přestože si psychiatři nějakou tu svou konstrukci pokaždé vytvoří. „Některé deprese se tak dají léčit i bez farmak. Pak je ale otázka, jak dlouhá léčba bude. Vždy záleží na spouštěcím mechanismu, tedy na příčině.“
