Andor Šándor: Zbraň není propisovačka. I když budeme ozbrojení, podobným tragédiím nezabráníme

Bezpečnostní složky situaci zvládly dobře. Hlavní problém byl, že po útoku mohli lidé včetně samotného střelce volně opustit budovu, hodnotí s jednodenním odstupem Andor Šándor.

„Mezi těmito lidmi mohl být klidně nějaký spolupachatel. Policie v tu dobu nemohla mít stoprocentní jistotu, že tam nebyl ještě někdo jiný,“ dodává bezpečnostní poradce.

Fotografie podezřelého

Muž, po kterém policie vyhlásila pátrání po střelbě v Ostravě. Později se ukázalo, že nešlo o podezřelého, pouze o svědka|foto: Policie ČR

Dalším problematickým bodem bylo zveřejnění fotografie muže, který byl nějakou dobu považován za podezřelého. Později se ukázalo, že šlo o studenta nedaleké ostravské univerzity.

„Pro něj je to zcela nepochybně traumatizující záležitost. A představte si, kdyby toho člověka někdo potkal ještě předtím, než se ukázalo, že to není ten pravý, a snažil se ho eliminovat,“ uvažuje Andor Šándor.

Nic se dělat nedá

Posílení bezpečnosti tzv. měkkých cílů (školy, nemocnice, obchodní centra) je podle generála v záloze především manifestace státu, který chce ukázat, že se o občany stará.

„Není to nic proti ničemu. Na druhou stranu si řekněme otevřeně, že tolik měkkých cílů nemůže být chráněno efektivně policií o celkové kapacitě něco přes 40 000 policistů. A z toho ne všichni jsou ve službě.“

Účinná obrana proti takovým útokům neexistuje. Jejich následky lze minimalizovat kvalitní preventivní přípravou. Policie a tajné služby by měly monitorovat potenciální rizika na internetu a sociálních sítích, objekty mají být zajištěny profesionálními bezpečnostními službami a personál má absolvovat školení, jak se v podobných situacích chovat.

Česká republika není divoký západ

Čtěte také

iROZHLAS

220 minut ostravské tragédie. Co se dělo v době mezi první a poslední vystřelenou kulkou?

Jak se v podobných situacích chovat jako obyčejný člověk? „Uteč, schovej se a braň se, není-li zbytí,“ shrnuje Šándor. Rozhodně nesouhlasí, že by tragédii šlo předejít, kdyby v čekárně byl ozbrojený člověk. „Nemocnice by měly být prostory, kde nebudou zbraně.“

„Navíc reakční doba v té chvíli je velmi krátká. Nevytvářejme si představu, že když budeme všichni ozbrojení, tak tomu zabráníme. Zbraň není propisovačka ani smartphone. Použít ji je veliká zodpovědnost. Nechtěl bych, aby po takovém zásahu bylo ještě víc nevinných mrtvých.“

Další témata rozhovoru: Jak se bude dál vyvíjet konflikt na Ukrajině? Změní na tom něco nový prezident Zelenskyj? Co přinesl poslední summit NATO?