Analytik Šlerka: Facebook už nedominuje sociálním sítím. Pozornost lidí stále více získává formát krátkého videa
Analytik Josef Šlerka v rozhovoru v souvislostech okomentuje výsledky analýzy o stavu médií ve světě, využití umělé inteligence v žurnalistice a zamyslí se nad situací veřejnoprávních médií na Slovensku.
Oxfordský institut Reuters pro studium žurnalistiky publikoval analýzu, ve které podrobně popisuje stav médií ve světě na základě průzkumů v jednotlivých zemích. Zpráva hodnotí vývoj mediálního trhnu, používání zdrojů nebo také důvěryhodnost jednotlivých mediálních značek.
Čtěte také
„Tento report je velmi výživný a volně dostupný na internetu,“ informuje analytik Josef Šlerka a doporučuje posluchačstvu, aby si zprávu přečetlo celou.
„Podle mě obsahuje několik zajímavostí. Tou první je, že potvrzuje rozpad dominance Facebooku v rámci sociálních sítí. Stále klesá jakožto zdroj zpráv a přístupu k zpravodajství. Neustanovil se nový král, spíše se pozornost rozdělila mezi jednotlivé platformy,“ vysvětluje.
Tiktok jako Google pro mladé
„Další zajímavostí je, že v tuto chvíli pozornost lidí nejvíce získává video a zejména krátké video, a to i ve zpravodajství. Platforma TikTok předstihla Twitter jako zdroj zpráv, což může být překvapivé, protože máme TikTok spojený se zábavnými videi, ale třeba mladší generace ho využívá jako vyhledávače.“
Za třetí zajímavou informaci reportu Reuters označuje Šlerka nástup influencerů a osobností jako zdrojů informací. „Veřejnost k nim začíná upírat svoji důvěru vlastně možná mnohem víc než ke klasickým médiím nebo ke značkám.“
Čtěte také
Zpravodajství? Deprese a nuda
Současným trendem napříč generacemi také je, že se lidé zpravodajství snaží cíleně vyhýbat. Někteří ho totiž považují za depresivní a nudné.
„Víme, že v Česku je to trend dlouhodobý a běžný. Teď vidíme, že je to trend světový,“ vysvětluje Šlerka. „Zásadním problémem je informační zahlcení. A část lidí potom získává pocit, že dostává ze zpráv pouze negativní informace, ale nemá šanci to změnit.“
„Zároveň se objevuje to, že lidé dávají přednost jedné konkrétní zprávě, která se rozvíjí, ke které se něco přidává. To by ukazovalo na to, že jsme přehlceni množstvím, ale byli bychom rádi, kdy přišla jedna zpráva za den, ale zato pořádně a do hloubky zpracovaná.“
Kde zapojit AI?
Mezi témata, která společnost zajímají, patří zejména zprávy ze světa a lokální politika.
Čtěte také
„Ve výzkumu se objevuje ještě jedna zajímavá otázka: u jakých typů zpráv by lidem nevadilo, kdyby byly z větší části generované umělou inteligencí.“
Podle zprávy Reuters z odpovědí vychází, že zprávy z politiky a o zločinu od umělé inteligence nechceme. Naopak sport a lifestylová témata klidně můžou být z menší i větší části generovaná uměle.
„Sport a lifestyle je něco, u čeho se chceme emočně vydovádět, nezáleží tolik na tom, jak zpráva vznikla. Společnost a zločin je natolik důležitá věc, že chceme, aby tam pořád zůstal člověk jako ten, kdo je hlavním producentem obsahu,“ dodává Šlerka.
Související
-
Analytik Šlerka: Text vytvořený umělou inteligencí za chvíli už nepoznáme. Autenticita bude důležitá
Slovem roku se podle nejstaršího amerického slovníku stal výraz autentický. Častější vyhledávání je spojeno s rozvojem umělé inteligence. Nakolik autentický náš svět je?
-
Expertka: Marketing nikotinových výrobků se u nás vymkl kontrole. Zásadní roli sehráli influenceři
Marketing návykových látek, politický marketing, ale i první regulace užívání umělé inteligence. Na otázky odpovídá Denisa Hejlová, expertka na marketing a komunikaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
