Analytik Ludvík: Pohádka o velmocenském Rusku dostává trhliny. Ukázala to i moskevská přehlídka 9. května

„Ve srovnání s předchozími lety byly oslavy minimalističtější, což lze částečně nepochybně přičíst tomu, že ruská armáda má plné ruce práce s válkou na Ukrajině. Zároveň to ale není tak, že by Moskva vlastnila pouhý jeden tank, který na přehlídce ukázala,“ říká na úvod analytik Jan Ludvík.

Čtěte také

iROZHLAS

Ruská armáda na Ukrajině nasadila nejnovější tanky T-14 Armata, tvrdí média. Zatím jen k ostřelování

Na menších regionálních přehlídkách byla moderní ruská technika ukázána, a i v Moskvě na přehlídce byly představeny strategické jaderné síly. „Tím Rusko samozřejmě vysílá signál jak na Západ, tak i domů do Ruska, že je stále jadernou velmocí a že mu jde o ochranu svých obyvatel.“

Logicky se tím Kreml letos snažil zakrýt to, jak moc je ruská armáda válkou na Ukrajině vyčerpaná a jaké utrpěla ztráty. Podle Ludvíka ale bylo záměrem i to, ukázat vůči své armádě určitou pokoru a ospravedlnit její nepřítomnost na přehlídce. „Při loňských pompézních oslavách totiž byla přítomnost armády kritizována. Letos to bylo ve stylu: Bojujeme, chráníme vás, a proto tu nejsme.“

Ponížená Moskva?

Zrušena byla i letecká část vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Jestli to však mělo souvislost s útoky dronů na Kreml, je těžké odhadnout. „Opravdu si to neumím vysvětlit. Letadla tam přiletět mohla. Rusko jich má pořád ještě dost. Zároveň je možné uzavřít vzdušný prostor pro drony a nechat tam přeletět vlastní letadla. O tom, proč se takto Kreml rozhodl, je tedy možné pouze spekulovat.“

Spekulovat lze ostatně i tom, kdo stojí za útoky drony. Rusko obviňuje Ukrajinu. Možné je ale i to, že šlo o útok pod vlastní vlajkou, aby se zvýšila motivace Rusů bojovat. „Schopnost ukrajinských dronů proniknout moskevskou protivzdušnou obranou bych nevylučoval. Ukrajinská vojenská zpravodajská služba je z hlediska útoků na území Ruské federace velice vynalézavá. Nemyslím si ale, že cílem útoku bylo zabít Vladimira Putina. Pokud útok spáchali Ukrajinci, cílem bylo spíše ponížit Moskvu.“

Podle Ludvíka nelze vyloučit ani to, že za útokem stojí nějaká třetí skupina. „Ať už ruská opoziční nebo zahraničí, opět s cílem ponížit Kreml tím, že není schopen se ubránit.“

Posun Putinovy rétoriky

Z projevů, které zazněly u příležitosti oslav konce 2. světové války, je patrný také velký posun v rétorice Ruska.

Čtěte také

Ukrajinista David Svoboda: Putinova obsese Ukrajinou koření v ruském velmocenském mýtu. Historií jsou ale posedlí i Ukrajinci

„Vladimir Putin čím dál častěji říká, že jde o obrannou válku proti agresi Západu. Obhajuje se nejen před odpovědností, že rozpoutal válku na Ukrajině, ale obhajuje i výkon ruské armády. Vyprávět totiž ruskému publiku, že slavná ruská armáda není schopna udolat ukrajinskou armádu, je totiž naprosto v rozporu s příběhem o Rusku jako velmoci.“

Naopak příběh o tom, že Západ napíná všechny síly a vyzbrojuje ukrajinské žoldnéře, zní v ruských uších mnohem přesvědčivěji. „Pohádka o tom, že Rusko samo bojuje proti celému velkému zkaženému Západu, který sice fyzicky prostřednictvím svých občanů do války nezasahuje, ale vyzbrojuje Ukrajinu, je naprosto kompatibilní s tím, že Ukrajina podle Vladimira Putina není stát a že jedná jako loutka Západu. Díky tomu může Vladimir Putin Rusům vysvětlit, proč se ji vlastně nedaří porazit,“ uzavírá Jan Ludvík.