Politolog Karel Svoboda: Zásadní body mírových snah vyřešené nejsou. Rusku o Donbas až tolik nejde

„Já se přiznám, že už se ve schůzkách ani pořádně neorientuji,“ glosuje rusista Karel Svoboda ohlasy jednání Ukrajiny, USA a evropských zemí v Berlíně, kde evropští lídři představili plán bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

„Jsou to návrhy a protinávrhy. Ukrajinská strana docela jasně říká: Donbas vám nedáme, nevidíme důvod, proč rozdávat svoje území. A Rusové říkají: Donbas je náš. To jsou konstanty.“

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán. Současný návrh je stále jen pracovní verze. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle.

Čtěte také

Analytik Michal Smetana: Rusko si dál drží dojem, že na Ukrajině vítězí. Ukrajina ale před kapitulací není

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele napsala, že nastal výrazný pokrok v přiblížení postojů Ukrajiny a Ruska a že nyní je vyřešeno asi 90 procent sporných otázek. „Ale 10 % detailů typu, komu bude území patřit, na to se zapomíná,“ dodává politolog Karel Svoboda.

„Já si hlavně myslím, že Rusku o Donbas až zas tolik nejde. Jim jde o daleko víc. A Ukrajinci to chápou velmi dobře. Pokud by postoupili Donbas, je to jenom jakýsi oddech před další ruskou ofenzivou,“ míní Svoboda. Pohnout ruskou pozicí podle něj může jen, pokud bude narážet na odpor.

Kdo zaplatí obranu Ukrajiny

Plán záruk pro Ukrajinu od evropských lídrů obsahuje šest klíčových bodů ohledně financování rekonstrukce a bezpečnosti země. Ukrajině garantuje trvalou vojenskou podporu a možnost udržovat své ozbrojené síly v době míru v maximálním počtu do 800 tisíc osob. Předpokládá například vytvoření mezinárodních sil pod vedením Evropy v rámci tzv. koalice ochotných a za podpory Spojených států.

Podle politologa daný evropský plán souzní s cíli amerického prezidenta Trumpa, ale nikoli s pozicemi Ruska. „Rusové nechtějí žádné západní vojáky na Ukrajině. Rusové nechtějí posilování ukrajinské armády, byť ustoupili v požadavku, jak velká má být ukrajinská armáda. Z istanbulských jednání víme, že požadovali 85 tisíc vojáků pro ukrajinskou armádu, což by byly takové pěkné policejní sbory. Dnes je to 800 tisíc,“ přibližuje rusista Svoboda.

Čtěte také

Analytik Viktor Daněk: Financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv? EU se může připravit o eso ve vyjednávání

„Tam je ale jiný problém: kdo to bude financovat? Představa, že Ukrajina, která je zničená, rozstřílená ruskou armádou, najednou bude mít dost peněz na to, aby financovala takto velkou armádu, je z mého pohledu velmi naivní. Platila by to Evropa, protože Spojené státy to nechtějí. Evropa si to ale musí říct.“

Svoboda upozorňuje také na to, jak Rusko reaguje představami svých bezpečnostních záruk Ukrajině. Navrhuje vytvoření svobodné ekonomické zóny pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Snahy o mír jsou podle Svobody nadále během na dlouhou trať. „Aby se uzavřel třeba zítra, tak by Moskva nesměla trvat na tom, že začlení Donbas plus další dvě oblasti, o Krymu už ani nemluvím, do svého území. Musela by říct: Ano, bude to svobodná ekonomická zóna nebo cokoliv, co Rusové navrhují – ale zase říkám, říkali demilitarizovaná zóna, kde budou mít svoje vojáky, takže zhruba tak. Ale toto si myslím, že je základní teritoriální problém,“ míní politolog a odborník na Rusko Karel Svoboda.