Amylon: Největší škrobárenský podnik myslel od začátku i na ty nejmenší. Vyráběl pro ně pudingy a cukrová mejdlíčka
Do vínku mu bylo dáno silné sociální cítění. A proto se z něj stal lékař. Když však škrobárenskému podniku jeho tchána hrozil zánik, svlékl bílý plášť a stal se továrníkem. Několik generací dětí vyrostlo na jeho cukrových mejdlíčkách. A puding stejné receptury se v kuchyni využívá dodnes.
Základy firmy, která svoji existenci postavila na bramborovém škrobu, nezbytném pomocníku nejen v kuchyni, ale i v široké domácnosti, lze datovat už do druhé poloviny 19. století.
Za svoji slávu však firma Amylon vděčí Františku Malínskému – lékaři, továrníkovi, bankéři a politikovi.
Lidé, nebo brambory?
František Malínský se narodil 30. listopadu 1850 v Hlinsku. Protože chtěl pomáhat lidem, stal se lékařem. Mezi lidmi byl velmi oblíbený. Ve svých sedmadvaceti letech učinil osudový krok – oženil se s Boženou Peškovou.
Otec paní Boženy patřil k předním podnikatelům na Přibyslavsku a jako první v tomto regionu se pustil do průmyslového zpracovávání brambor. Svůj závod měl v Ronově nad Sázavou, kde z bývalé vyhořelé papírny vybudoval škrobárnu. Vyráběl se zde i sirob a hroznový cukr velké kvality.
Bohužel pan Pešek brzy zemřel a jeho dobře rozjetý podnik zůstal na krku jeho ženě, ovdovělé paní Johaně. Jenže firma nevzkvétala. Malínský si musel vybrat: Buď nechá škrobárnu padnout, nebo přiloží ruku k dílu a pustí se do záchrany majetku své manželky.
Bílý plášť putoval na hřebík
Po dlouhém rozmýšlení si vybral druhou cestu. V roce 1891 se osobně ujal vedení celého závodu, provoz přestavěl, modernizoval zastaralé zařízení, zlepšil organizaci práce, a tím snížil výrobní náklady. Díky tomu snad na poslední chvíli postavil celý podnik na nohy.
Rozšířil ho o další provozovny, postavil továrnu na škrob v Nížkově, bednárnu v Poříčí, přibyla nová továrna a automatický mlýn v Přibyslavi. V prvním desetiletí nového století měl už na padesát dělníků.
A zrodily se cukrovinky...
A nezůstalo jenom u škrobu. Protože se Malínský jakožto doktor dobře vyznal v chemii, měl blízko i k potravinářství. A tak začal vymýšlet nové originální recepty, to bylo jeho.
Sám vynalezl mnohá zlepšení vedoucí k výrobě bezkonkurenčního křišťálového škrobu. A díky němu také přišly na svět cukrovinky, které známe z vyprávění babiček a prababiček – například legendární mejdlíčka.
Bramborový květ ve znaku
Počátkem nového století František Malínský pomýšlel na to, že je čas posunout podnikání zas o kus dál. Bylo by dobré sjednotit menší škrobárenské a lihovarnické provozovny v okolí, čímž by se zabránilo tomu, aby si menší subjekty konkurovaly. Proč pracovat proti sobě, když je lepší pracovat společně, řekl si. Tak dlouho přesvědčoval jednotlivé majitele okolních továrniček, až se to povedlo.
V roce 1912 s konkurenčními škrobárnami v Polné, Žďáru nad Sázavou a Hesově vznikla v Ronově nad Sázavou Akciová továrna Amylon, jeden z největších podniků škrobárenského odvětví v Rakousko-Uhersku. V roce 1922 se název změnil na Zemědělskou akciovou továrnu Amylon. Do znaku se dostal bramborový květ a písmeno A.
Proč firma dostala právě jméno Amylon? Jak přečkala druhou světovou válku a co je s podnikem dnes?
Související
-
Hamé: Součástí mozaiky firem je i Otma, podnik „slováckého Bati“
Jedna z největších potravinářských firem svého druhu ve střední Evropě je složena z mozaiky domácích podniků, které jsou svázány s osudy menších živnostníků.
-
Olomoucké tvarůžky: Jak punčochář přestal vyrábět punčochy a vsadil na kyselý sýr
Olomoucké tvarůžky, syrečky nebo taky tvargle mají dlouhou historii. Už před šesti sty lety se vyráběly v každé chalupě, zejména na Hané.
-
Orion: Česká čokoládovna jako první přišla s výrobou vánočních figurek a kolekcí
Firma se čtyřcípou hvězdou a letopočtem 1896 ve znaku obživla díky geniální invenci jejích tvůrců, manželů Maršnerových, a marketingovému mágovi Zdenkovi Rykrovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
