Zpravodajka Ivana Milenkovičová: Nový Pionýr a každý den zpívat hymnu. Rusko cíleně povede děti k nacionalismu

3. srpen 2022

Získat relevantní informace aktuálním dění v Rusku je teď nesmírně obtížné. Řada zpravodajů musela zemi opustit. Do exilu se stáhla i nezávislá ruská média. Jak ruský režim prezentuje válku na Ukrajině? A jakými změnami prochází ruská společnost? Někdejší zpravodajka v Moskvě v audiozáznamu ještě přiblíží, jak výrazně Rusové pociťují dopady sankcí, i to, jakým způsobem se Rusko snaží rozptýlit dojem, že není v mezinárodní izolaci.

To, co Rusové slýchávají o válce na Ukrajině z ruských médií nebo od politiků, se změnilo. „Z ruského veřejného prostoru ubylo zmínek o denacifikaci, která byla pro velkou část ruské populace nesrozumitelná. Proměnil se ale i způsob, jak Rusko vysvětluje, že místo bleskové akce už to trvá skoro půl roku,“ přibližuje zpravodajka Ivana Milenkovičová.

Čtěte také

Informace o dění v Rusku zprostředkovává například ruský nezávislý web Meduza, který dlouho před invazí přesídlil do lotyšské Rigy. Podle Meduzy prezidentská administrativa dokonce vydala novou metodiku, jak by měla ruská státní média vysvětlovat dění na Ukrajině a jak by měla ospravedlňovat invazi.

Nové argumenty

„Důraz by měl být nově kladen na historické argumenty a na to, že Rusko plní historickou misi. Ostatně Vladimir Putin sám sebe nedávno přirovnal k Petru Velikému, když řekl, že úkolem Ruska je navracet a upevňovat.“ 

Víc zdůrazňovat by se měla i role pravoslaví. „Důležitá bude jeho ochrana jakožto tradičních hodnot, na kterých chce Rusko stavět a které chce rozšiřovat dál do prostoru, který považuje za svůj.“

Zlý Kreml?

Podpora Vladimira Putina a současných kroků ruské armády je velmi silná. „Poslední nezávislé sociologické centrum Levada uvádí dokonce 80 %. A i moje osobní zkušenost tomu nasvědčuje,“ přiznává zpravodajka.

Čtěte také

Zároveň ale vyvrací snahu vnímat Rusy jako oběti propagandy a „mediálních lží státních médií. Propaganda neexistuje ve vakuu. Do určité míry je odrazem ruské společnosti, nálad, které v ní panují. A koneckonců i sám Vladimir Putin je odrazem ruské společnosti. Oním sovětským člověkem.“

„Rusko prochází zásadní proměnou. Ruská společnost se stává více a více militaristickou a nacionalisticky orientovanou. Jsou zdůrazňovány tradiční hodnoty. A všechno, co nekoresponduje, je z veřejného prostoru vymýcené. Velký důraz je kladen i na práci s dětmi a mládeží.“

Propaganda ve školách

O tom svědčí i přípravy na nadcházející školní rok. „Od září to v Rusku bude tak, že každé pondělí budou žáci začínat výuku vztyčením ruské vlajky, ruskou hymnou a pravidelnou besedou s pedagogy na téma tradičních hodnot a vlastenectví.“

„Vzniká také nová celoruská mládežnická organizace. Ruští zákonodárci se sice dušují, že to nebude nový Pionýr. Na druhé straně návrh zákona o vzniku této organizace předložili symbolicky na den 100. výročí vzniku sovětského Pionýra.“

Zmíněné tendence mají ale podle zpravodajky Českého rozhlasu kořeny v samém začátku vládnutí Vladimira Putina. „Už 22 let se snaží dlouhodobě naplňovat očekávání ruské společnosti nebo to, co si myslí, že ruská společnost chce slyšet,“ uzavírá Ivana Milenkovičová.

autoři: Zita Senková , Ivana Milenkovičová , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.