Denisa Hejlová: Jak válku vnímá obyčejný Rus? Že zvěrstvům nevěříme, je přirozené. Ruská propaganda jde ale až do morku kostí

8. duben 2022

Před pár dny obletěly svět drastické záběry z masakru obyvatel ukrajinské Buče. „Je to velmi nepříjemné téma. Ale zveřejňování tzv. zvěrstev je tradiční součástí propagandy i válečné komunikace,“ říká expertka na politický marketing. V audiozáznamu pořadu Jak to vidí… mluví o dějinách válečné propagandy, zamýšlí se, jak by po válce mohla fungovat komunikace mezi Rusy a Ukrajinci, zda v ČR umíme poznat ruskou propagandu anebo jak odlišit propagandu od strategické komunikace.

„Zveřejňování tzv. zvěrstev je tradiční součástí propagandy i válečné komunikace,“ reaguje v pořadu Jak to vidí… Denisa Hejlová na svědectví z ukrajinské Buče. „První počátky toho v moderní propagandě můžeme vidět už první světové válce,“ vysvětluje vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„My bychom si rádi mysleli, že ta zvěrstva jsou zveličená. Rádi bychom předtím zavřeli oči a řekli, že to není pravda, že to někdo nakašíroval, že není možné, aby se něco takového stalo. To je zcela přirozená psychologická reakce. Každý takto reagujeme. Bohužel je to pravda.“

Rusko znejisťuje samu realitu

Ruské ministerstvo obrany odmítlo obvinění z údajného zabíjení civilistů v Buči. Říká, že fotografie a videozáznamy jsou „další produkce kyjevského režimu pro západní média“. „To odpovídá ruské strategii lhát, lhát, lhát, popírat, říkat, že černá je bílá,“ je si jistá Hejlová.

„Na každou takovou událost Rusové připraví minimálně několik příběhů, kterými to vysvětlují. Oni to vždy popřou a nabídnou několik různých vysvětlení, proč tomu tak není. A ty pak vysílají různým typům publika tak, aby došlo ke kakofonii názorů, ke zmatení a ke ztrátě důvěry v nějakou realitu.“

Děti ve městě Buča u hrobu své matky

Existují ovšem očitá svědectví přímo z místa. Mimo jiné i od zpravodaje ČT Davida Borka. I lidé přímo z místa nabízejí záběry. „Ano, zatímco války v 90. letech byly hodně televizní a my třeba válku v Iráku vnímali distancovaně, dnes máme zprávy od obyčejných lidí, kteří využívají vlastní sociální média. A jsou to nejen dospělí. Dnes tu válku vidíme i pohledem teenagerů a někdy i dětí.“

Ruská propaganda funguje jako nacistická

A s jakými narativy pracuje ruská státní propaganda? „Ta je postavená na klasickém modelu propagandy, kdy tvrdí pouze jednu vlastní pravdu. Je to model nacistické propagandy z druhé světové války, kdy je vybudovaný celý příběh národní ideologie, boje za určité ideály.“

„Jak jsme mohli vidět v posledních dnech ze zpráv publikovaných v ruských médiích, ten ruský příběh zahrnuje i kompletní likvidaci ukrajinské identity. Takže se svými cíli ani netají. Jen my v Evropě, když si to přečteme, tak tomu nechceme věřit. Ale i v tom se historie opakuje. Hitlerův Mein Kampf byl známý. Je vydaný dávno před válkou. Ale lidé prostě nechtěli věřit, že to někdo může myslet vážně.“

Jak válku vnímá obyčejný Rus?

Na jaké informace tedy narazí ruský čtenář, když otevře domácí zdroje? „Když si otevřete titulky ruských deníků, tak pokud je tam vůbec něco o válce, je to o ruských úspěších, jak postupují, jak denacifikují Ukrajinu a všechny ty lži, které Rusko opakuje.“

„A musíme si uvědomit, že Rusové jiné zdroje dnes ani nemají a jen velmi malá část z nich se po nich vůbec snaží pátrat. Takže tomu ti lidé skutečně věří. Je to všude kolem nich. Nemůžeme čekat, že jim pošleme zprávu o realitě na Ukrajině a oni najednou prohlédnou. Ta mediální masáž je natolik silná, že působí až do morku kostí. A to není snadné nějakým způsobem převrátit.“

Spustit audio

Související