Žižkovský vysílač. Kvůli nižší nadmořské výšce musel být vysoký přes 200 metrů
Stavba Žižkovského vysílače v Praze začala 24. listopadu 1985. Plány pocházejí z poloviny 70. let, kdy přestala kapacitně vyhovovat do té doby používaná Petřínská rozhledna. Nový vysílač měl původně stát v její blízkosti, památkáři to ale zásadně odmítli kvůli narušení unikátního pražského panoramatu. Bylo proto vybráno místo v opuštěných Mahlerových sadech na Žižkově. Kvůli nižší nadmořské výšce však musela být věž přes 200 metrů vysoká.
Architektem se stal Václav Aulický, který prosadil konstrukci tvořenou třemi štíhlými tubusy válcovitého tvaru. Oproti původně požadovanému ocelovému stožáru byla tato varianta vzdušnější a stabilnější.
Z restaurace je dohled až 100 kilometrů
Při výstavbě utrpěl nenahraditelné škody starý židovský hřbitov. I přes snahu Židovské obce o záchranu cenných náhrobků byly některé z nich v důsledku nešetrného postupu stavbařů nenávratně zničeny. Dokončení stavby ohrozily i celospolečenské změny po sametové revoluci v roce 1989. V té době už byla ale hotová hrubá stavba a demolice by zmařila už mnohamilionové investice.
Vysílač začal šířit televizní signál ve zkušebním provozu v březnu 1991 a o rok později přivítal první návštěvníky v luxusní restauraci a ve vyhlídkové kabině, ze které je dohled až 100 kilometrů.
Související
-
Petřínská rozhledna. Pražskou Eiffelovku chtěl Hitler zbourat
Její výstavba začala 16. března 1891. Myšlenka jejího vzniku je ale ještě o dva roky starší.
-
David Černý: Mohl bych si dělat, co chci. Kdybych nebyl...
Kontroverzní umělec brzy oslaví 50. Chystá teď vinárnu, kde budou obsluhovat roboti, a rád by sí prý dodělal pilotní zkoušky na boeing. Poslechněte si rozhovor o to...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.