Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Hlava keltského druida je jedním z výrazných dokladů života Keltů na českém území
Jedním z výrazných dokladů života Keltů na českém území je 25 centimetrů vysoká soška znázorňující pravděpodobně druida, tedy vysoce postaveného člena společenství.
-
Úžasné životy: Ladislav Štaidl podle Ondřeje Brzobohatého
Ladislav Štaidl patřil ke stálicím české popmusic. Zavzpomínal na něj Ondřej Brzobohatý, který znal Ladislava Štaidla od malička.
-
Kouzlo mramoru: Michelangelo Buonarroti a jeho sochy Pieta a David
Představitel italské renesance a manýrismu se narodil 6. března 1475. Začínal však jako malíř na Medicejském dvoře. Jeho nejznámějšími sochami se staly Pieta nebo David.
-
V bitvě u Sudoměře Husité poprvé sestavili svou pověstnou vozovou hradbu
Na půl cesty mezi Pískem a Strakonicemi leží Sudoměř, místo jedné z nejvýznamnějších bitev naší historie. Roku 1420 tudy prchalo husitské vojsko z Plzně do Tábora.
-
Otakar Vávra. Nestor českého filmu
Narodil 28. února 1911. Studoval architekturu, ale učaroval mu film. Psal scénáře, režíroval. Které filmové hvězdy byly jeho milenkami? A jaké výhody našel v dlouhověkosti?
-
Václav Havel si ve světě získal nebývalou prestiž. Po odchodu z politiky se vrátil k psaní
Nesmělý muž se zrzavým knírkem, který strávil v nejvyšší ústavní funkci celkem 13 let. Byl totiž posledním československým a prvním českým prezidentem.
-
Kaplanova turbína reguluje průtok vody tam, kde je malý výškový spád. Najdeme ji třeba na Orlíku
Vynálezcem Kaplanovy turbíny byl Viktor Kaplan, rakouský inženýr, který však své klíčové technické inovace vytvořil během působení na brněnské technice.
-
Nuselský most. Při zatěžkávacích zkouškách technici použili 66 tanků
Provoz Nuselského most v Praze byl zahájen 22. 2. 1973. O překlenutí nuselského údolí se uvažovalo už od začátku 20. století. Zvítězil projekt týmu Stanislava Hubičky.
-
Pro ranou tvorbu Josefa Suka je příznačná zpěvnost a melodičnost hudebních motivů
Velký lyrik české hudby největší částí svého díla patří k české hudební moderně. Josef Suk se narodil v roce 1874 ve středočeských Křečovicích.
-
Masarykova univerzita vznikla jako konkurence pražské Karlově univerzitě
Vysoká škola sídlící v Brně nenese jméno našeho prvního prezidenta náhodou. Tomáš Garrigue Masaryk už od konce 19. století prosazoval konkurenční prostředí.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »