Zita Kabátová. Proč jí Zdeněk Štěpánek řekl, že by ho nedokázala svést?

„Vždycky jsem se někam doškrábala, a když už jsem byla nahoře, dostala jsem po hlavě a mohla začít zase od začátku,“ říkala prvorepubliková hvězda Zita Kabátová. Narodila se 27. dubna 1913. Se jménem si rodiče hlavu nelámali, otec rozhodl, že dostane jméno podle toho, v jaký den se narodí. Narodila se na Zitu, tak byla Zita. Byla nejenom nadanou herečkou, ale také nádhernou ženou. Chodila velice elegantně oblékaná. To byl také důvod, proč si jí všimli filmoví režiséři.

Poprvé se objevila ve filmu Světlo jeho očí z roku 1935. To jí zajistilo úspěch a začaly přicházet důležitější a vážnější role.

Přišly filmy jako Rozkošný příběh, Lízin let do nebe nebo Madla zpívá Evropě, Přednosta stanice nebo Muži nestárnou. Během války se objevila ve dvou německých filmech, což se jí stalo tak trochu osudným. Když válka skončila, dvacet pět let si ve filmu nezahrála.

Osudovým mužem se stal Jerry Král

Byla dvakrát vdaná. Osudovým mužem se pro ni stal Jerry Král. Ředitel firmy Zeiss ikon, která sídlila v Indii. Vzali se v roce 1946, ale o dva roky později zemřel. V roce 1956 se znovu vdala. Jejím manželem se stal Jiří Zavřel a ve věku 44 let se jí narodil syn Jiří.

Pokud se chcete dozvědět, kdo byl první láskou této herečky, jaké vtipné příhody zažila se slavnými kolegy, jako byl Vlasta Burian nebo Oldřich Nový, a proč jí Zdeněk Štěpánek řekl, že by ho nedokázala svést, tak si pusťte dnešní Příběhy z kalendáře. Největším přáním herečky bylo dožít se sta let, ale to se jí bohužel nepovedlo jenom o pár měsíců.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Jindřich Bíč
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.