Zdravá šalotka na záhoně i talíři

Větší cibulky šalotky nacházejí uplatnění při vaření, drobnější šalotka se používá i jako sazečka nebo se nakládá do pikantního octového nálevu.

Nechte se léčit!
Šalotka je bohatým zdrojem vitaminů C a B a provitaminu A, z minerálních látek obsahuje síru, fosfor, vápník, železo, zinek, mangan, jód, hořčík, vápník, sodík a draslík. Obsahuje i látky s antibiotickými a baktericidními účinky, snižuje hladinu krevního cukru a krevní tlak. Pomáhá proti zácpě, při bolestech v krku, kašli a angíně.

Umístění a půda
Šalotce se nejlépe daří na slunném záhoně, který byl vyhnojený pro předchozí plodinu. Stejně jako cibule potřebuje i šalotka hodně slehlou půdu, takže musíme záhon připravit dostatečně včas, aby se půda sesedla.

Jak ji pěstovat?
Šalotku sázíme koncem zimy nebo začátkem jara. Do lehké půdy ji zasuneme ze tří čtvrtin. Do hodně tvrdé půdy nejprve kolíkem vyhloubíme jamky nebo vyrýpneme rýhy motykou a vložíme do nich cibulky tak, aby ze země vyčnívaly jen špičky. Mezi cibulkami necháváme rozestup 15 cm a mezi řádky 30 cm. Asi za týden či 14 dní přesadíme cibulky, které nesedí pevně v jamce. Na jaře a počátkem léta je pravidelně okopáváme, aby záhony nezarostly plevelem. Po výsadbě se každá šalotka rozdělí a vytvoří svazek několika cibulek. Jejich konečná velikost je do značné míry dána kvalitou půdy – ty největší mohou mít až 4 cm v průměru, což je pro použití v kuchyni ideální.

Co koncem léta?
Jakmile v létě či začátkem podzimu zvadne nať, shluky cibulek vyryjeme a necháme několik dní na vzduchu uschnout. Pak rozdělíme shluky na jednotlivé cibule a necháme je dalších několik dní odležet. Nakonec je uložíme v síťovce nebo v košíku na suchém a chladném místě. Natě zralé šalotky můžeme svázat do copu či do svazku jako klasickou cibuli.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz