Zamyšlení - 25.3.

Diskuse, která vzplanula po zveřejnění návrhu nové Národní knihovny, je ale asi jen stínem toho, co nás čeká po té, co pražští zastupitelé tento týden rozhodli o tom, že se Praha (a vlastně i celá republika) bude ucházet o pořádání OH. Zatímco OH rozdělují českou společnost od základu, v případě NK je jádrem sporu pohled na novou budovu, na její podobu a umístění. Snad nikdo už dnes totiž nezpochybňuje sám fakt, že zákulisí staroslavného Klementina v Praze je pro 21. století a moderní knihovnu naprosto nedostačující. NK prostě novou budovu potřebuje.

Aniž bych komukoliv upíral právo na docela obyčejný názor: líbí - nelíbí, nebo pro a proti, stejně mě ale zaráží, jak často se v polemice uznávaných osobností i v dopisech neznámých čtenářů v novinách objevují postřehy a dojmy získané vlastně jen z několika málo fotografií. Kdo z nás kdy viděl návrh studia Future - systém architekta Jana Kaplického v jiném úhlu pohledu s patřičnými technickými údaji, kdo z nás se na novou Národní knihovnu díval (jakoby) od Hradu nebo z centra Prahy(?), kdo si postavil maketu před sebe do kontextu Letenské pláně a okolních domů anebo si architektovu fantazii poměřoval ostatními nápady, které postoupily do užšího kola výběru mezinárodní soutěže?

V čem jsme ale přeborníky - a snad za to může náš příslovečný český humor - to jsou přezdívky, které si návrh stačil za tu krátkou dobu vysloužit. Neználkův klobouk bez antény, zelený hlen, čapka taťky Šmouly, ale taky trochu poetičtější: chobotnička nebo oko nad Prahou...

Víc než jednoznačné odsudky nebo naopak euforické provolávání slávy mě ale zajímají otázky. Možná i proto, že jsem novinářem. Tak tedy nejprve - proč vůbec Letná, Letenská pláň(?), když právě s touto lokalitou souvisí zatím nedořešená a poměrně komplikovaná dostupnost a dopravní situace v okolí. Na otázku kam NK umístit, ale odpovídal pražský Magistrát ještě před vyhlášením soutěže a Letná byla jednou z podmínek zadání, není proto možné - jak navrhují někteří odborníci, chválící Kaplického vize, ale nespokojení s jejich umístěním - Kaplického návrh umístit jinam. To by samo o sobě znamenalo vyhlásit novou soutěž.

Další kardinální otázkou zůstává, jak dál s Letenskou plání, pokud by se soutěžní návrh Jana Kaplického skutečně realizoval. Něco tak dominantního podmiňuje i další představy o tom, jak bude vypadat nejen jedna část, ale celý rozsáhlý prostor mezi Národním technickým muzeem a křižovatkou Na Špejcharu. Pokud vím, tak už léta není jasno ani v tom, jak vyřešit hádanku s prostranstvím kolem bývalého Stalinova pomníku...

Na některé tyto otázky budeme hledat odpověď ve čtvrtečním Hostu do domu s g.ř. NK v Praze Vlastimilem Ježkem, mužem, který je strůjcem toho nejdůležitějšího, totiž iniciativy, aby se Klementinum z nedůstojných prostor konečně přestěhovalo. Aby se mělo kam přestěhovat. A hlavně - aby na to byly peníze. A pokud patříte k těm přemýšlivým občanům Prahy, kteří se nerozhodují pouze podle vlastních vzpomínek a nostalgie, přijďte se od čtvrtka do Klementina podívat na výstavu modelů nejen vítězného návrhu, ale i jeho konkurentů. Jistě tu bude dost času přemýšlet i nad tím, že vítězství návrhu architekta Jana Kaplického není jen vítězstvím originálního obalu, ale taky interiéru, moderního technického zákulisí, které na žádné fotografii neuvidíme, ale které oceňují odborníci z technickým i knihovnickým vzděláním a které obstojí i ve světovém srovnání.