Za „svého“ velikána ho dnes označují jak Češi, tak Rakušané. Příběhy slavných: Gustav Mahler

18. květen 2015

„Můj čas teprve přijde.“ Slova jednoho z největších hudebních symfoniků se začala naplňovat 100 let po jeho narození. Na jeho tvorbu se odvolávají tak protikladné osobnosti jako Arnold Schoenberg, Dmitrij Šostakovič nebo Krzysztof Penderecki. Těžištěm jeho díla je devět dokončených symfonií, vokálně symfonická skladba Píseň o zemi a řada písňových cyklů. I když se celý život věnoval dirigování opery, nikdy operní dílo nenapsal, s výjimkou nedochovaných mladistvých pokusů.

Účinkují: herci Východočeského divadla Pardubice Martin Mejzlík a Martina Sikorová
Režie: Jana Kracíková-Davidová
Natočeno: v Českém rozhlase Pardubice v roce 2011

Gustav Mahler se narodil sice na Vysočině, ale v německy hovořící rodině. Psal se 7. červenec 1860. Jeho rodná obec Kaliště u Humpolce ležela na tehdejším česko-moravském pomezí Rakouského císařství. Za „svého“ velikána ho tak dnes označují jak Rakušané, tak Češi.

Vyrůstal sice v národnostně, nábožensky a jazykově smíšeném prostředí Jihlavy 19. století, od roku 1875 ale studoval Konzervatoř ve Vídni. Obhájci jeho češství upozorňují, že inspiraci hledal v české lidové tvorbě. Najdete to i v odborné cizojazyčné literatuře. Tedy, kromě té německé a rakouské.

Osudový vztah

Osudový vztah prožil v manželství s Rakušankou a hudební skladatelkou Almou Schindlerovou. Svatba byla v roce 1902. Měli spolu dvě dcery, Annu a Annu Justine.

Konec života byl pro Gustava Mahlera velmi tragický. K jeho onemocnění srdce a úmrtí dcery Marie, se přidaly pocity osamocení a závažná manželská krize.

Poslední koncert

V únoru 1911 dirigoval Mahler v New Yorku svůj poslední koncert. Nebylo mu dobře, nakonec se ukázalo, že nešlo jen o obyčejnou chřipku, ale o vážné bakteriální onemocnění srdce.

Nepomohli mu lékaři v Americe, Paříži a nakonec ani ve Vídni, kam se po dlouholetém pobytu ve Spojených státech vrátil. Zemřel jen o pár měsíců později, 18. května 1911. Bylo mu teprve 50 let.

Otevřel bránu 20. století

V hudební literatuře se o něm píše jako o představiteli pozdního romantismu. Byl ale také velký symfonik, který otevřel pomyslnou bránu 20. století.

autoři: lup , ČRo Dvojka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.