Vysoký krevní tlak nebolí
Vysoký krevní tlak nemá žádné vlastní příznaky. I prevence je obtížná. Přesto souvisí vztah mezi ním a obezitou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Slovensky vám hrajeme na úvod druhé hodiny dopoledního magazínu, podivuje se tomu i paní profesorka Renata Cífková, se kterou za malou chviličku otevřeme Zdravotnickou poradnu, budeme mluvit o problémech především vysokého tlaku. Vy, jestli nás budete poslouchat i po 11, tak se s námi podíváte do Řecka, Sotira Korecká - Margaritopulu nás zavede na krásnou voňavou Olympskou riviéru. Voní olivami, mořem, sluncem, prostě prázdninami, které dnes začaly. Také vysvětlíme, co to jsou Tantalova muka. No, možná, že je prožívá někdo, paní profesorko, kdo má ten vysoký tlak. Pěkný den vám přeji. My jsme obě červené, vy máte červené sáčko, já tako, možná, že to je signál toho, že budeme mluvit o krvi a o jejím tlaku, o tom vysokém tlaku. Je to, naskakuje vám červená když má někdo vysoký tlak, jak musí mít vysoký tlak, aby profesorce Renatě Cífkové naskočila červená před očima?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, tak definice hypertenze je 140 na 90 a vyšší hodnoty krevního tlaku, které obvykle dokážeme velice snadno zvládnout, takže problémem bývá závažná hypertenze, která je definována jako hodnoty krevního tlaku vyšší než 180 pro sistolický krevní tlak a vyšší než 110 pro diastolický krevní tlak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, poznám, že mám vysoký krevní tlak, projevuje se to nějak na mém těle, není mi dobře, bolí mi hlava, něco se děje?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak, to, co říkáte, jsou takové nespecifické projevy, které ale nejsou vůbec patognomické, takže takovou základní poučkou je, že vysoký krevní tlak nebolí, je to tedy onemocnění, které může probíhat zcela asymptomaticky a prvním skutečným projevem mohou být až právě komplikace například ve formě srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, srdečního selhání, arytmie nejčastěji, fibrilace síní, ischemická choroba dolních končetin. Čili cesta z toho je jedině taková, že v podstatě máme měřit krevní tlak při všech možných příležitostech, protože diagnóza vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že ten krevní tlak změříme, ale musíme ho změřit správně.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ráda bych se vyhla těm komplikacím, které jste jmenovala, například cévní mozková příhoda, srdeční komplikace a tak dále, infarkt, dá se nějak, existuje nějaké prevence vysokého krevního tlaku?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, podívejte se, s vysokým krevním tlakem je to tak, že my v podstatě u 90 % pacientů nezjistíme jasnou příčinu, takže hovoříme o takzvaná esenciální hypertenzi a jenom v 10 % maximálně nacházíme určitou příčinu, je to nejčastěji onemocnění nadledvin nebo ledvin. Čili vzhledem k tomu, že úplně přesně nevíme, co ten vysoký krevní tlak způsobuje, tak z toho vyplývá, že i prevence je relativně obtížná, ale na druhou stranu existuje zcela jasný vztah třeba mezi nadváhou a obezitou v tom smyslu, že čím vyšší tělesná hmotnost, tím větší pravděpodobnost rozvoje hypertenze a na druhou stranu to neznamená, že někdo, kdo je štíhlý, by hypertenzí nemohl onemocnět, tak to určitě není. Ale z hlediska pravděpodobnosti obezita zcela jednoznačně prostě vede k hypertenzi a proto tedy udržování správné tělesné hmotnosti je jedno ze základních preventivních opatření. Dál fyzická aktivita, nedostatek fyzické aktivity zase bývá spojen s vyššími hodnotami krevního tlaku, ono to souvisí i s tou obezitou, to je všechno takový spojitý kruh. Takže doporučujeme z toho preventivního hlediska fyzickou aktivitu, aerobní minimálně 5x týdně 30 až 40 minut denně a zase nemáme představu, že třeba někdo, kdo čerstvě odejde do důchodu, se stane maratonským běžcem. Každý si má vybrat tu aktivitu , která mu vyhovuje a stačí třeba chůze rychlejším tempem.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže přiměřená váha, fyzická aktivita také přiměřená a přece jenom nějaká alespoň. Vy jste zmiňovala, když člověk odejde do důchodu, tím naznačujete, že existuje nějaký věk, který je kritičtější, protože se nám zvedá tlak?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak obecně výskyt hypertenze významně narůstá s věkem. Muži v mladším věku mají vyšší výskyt hypertenze, u žen je to tedy v tom premenopauzální věku, to znamená jdou do menopauzy méně a takové zlomové období v životě ženy je právě menopauza, kdy dochází obvykle k prudšímu nárůstu hodnot krevního tlaku. Takže ženy v tom postmenopauzálním věku dohánějí muže a řekněme ve věku nad 70 let je, bývá hypertenze často častější u žen.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Léčí se jedině prášky?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ne, určitě ne, jako léčba je jednak nefarmakologická, kterou bychom měli zahájit prakticky u každého pacienta a u těch nemocných, kde nám selže ta nefarmakologická léčba nebo je nedostatečná, tak bychom měli přidávat léčbu medikamentózní. Ta nefarmakologická léčba tedy spočívá v dodržování pokud možno v nižší tělesné hmotnosti. Zase víme, že když má někdo 20 kilo nadváhu, tak je pro něj velmi těžké, aby těchto 20 kilo shodil, ale 4, 5, 6 kilogramů je obvykle v silách každého jedince, a to pomůže z hlediska poklesu krevního tlaku, zlepší se adherence k léčbě, ten nemocný většinou potřebuje medikamentózní léčbu, ale tím, že shodí nějaké to kilo, tak je velmi často možné ubrat na té medikaci, což je velice důležité. Čili tělesná hmotnost, fyzická aktivita, sůl, nepřesolovat. V naší populaci je průměrná konzumace soli někde kolem 12 gramů denně, doporučené množství je 5 až 6 gramů denně, čili v podstatě konzumujeme dvojnásobné množství soli. To znamená rozhodně nepřisolovat, ale ještě důležitější je si vybírat ty potraviny, které už dostáváme v tom hotovém stavu, aby měly nižší obsah soli. Největší množství soli v podstatě, které zkonzumujeme, je v pečivu, což se relativně obtížně ovlivňuje a my to můžeme ovlivnit tím, že tedy toho pečiva jíme minimálně samozřejmě si nevybíráme slané uzeniny, které mají i tak hodně tuku, ale především konzumujeme hodně ovoce a zeleniny, které mají velká obsah kalia, a to se směňuje za natrium a my to natrium, tu sůl vyloučíme do moči. Čili hodně ovoce a zeleniny, a to hodně znamená 200 až 300 gramů ovoce a 200 až 300 gramů zeleniny denně, což upřímně řečeno asi málokdo z nás konzumuje.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, vážení a milí posluchači, Dvojky, dejte si teď okurku nebo možná rajče, nektarinku, my vám zahrajeme a potom se paní profesorky Renaty Cífkové, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice můžete ptát na telefonu 221552525.
/ Písnička /
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračuje Zdravotnická poradna s profesorkou Renatou Cífkovou, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice, mluvíme o problematice vysokého krevního tlaku a vy se ptáte na telefonu 221552424, dobrý den přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, můžu se ptát?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
Dobrý tady je Rezková, zdravím paní doktorku i vás a chtěla bych se zeptat, mám 20letého vnuka, který má vysoký krevní tlak. Je dlouhej, hubenej, sportuje, ten tlak je tak asi 140, někdy i vyšší na 90. Byl na vyšetření, měl toho Holtera den a výsledek byl ten, že v podstatě mu doporučili pouze nesolit. Nevím, jestli se teda dá pro něj něco udělat, máme z toho trošku obavy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz. Paní profesorko, tentokrát mluvíme o mladém člověku.
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ano, tak vyšší hodnoty krevního tlaku u mladých lidí jsou relativně vzácné, ale na druhou stranu jsem ráda, že paní posluchačka zmínila, že její vnuk je hubený a štíhlý. My totiž přesto, že teda žijeme v 21. století, tak je třeba říci, že nevíme zdaleka úplně všechno, a ten tlak, který my měříme na paži, to je takzvaný periferní tlak a tam se v podstatě sčítá odražená pulsová vlna z periferie a u těch mladých jedinců, kteří mají velice elastické tepny, ten zpětný odraz té vlny je velice rychlý. Takže tam dochází k určité takzvané augmentaci k navýšení té hodnoty krevního tlaku. Takže velmi pravděpodobně tento mladý muž, kdybychom změřili takzvaný centrální tlak v aortě, tak ta hodnota bude úplně normální. Hodnoty krevního tlaku kolem 140, 150 jak jste říkala na 90, pokud tento mladý muž nemá žádné orgánové komplikace, tak jsou skutečně pro nefarmakologickou léčbu. Čili já bych mu doporučila zcela jednoznačně kromě toho nesolení nebo omezení solení, dostatek fyzické aktivity a netloustnout a jinak, pokud máte zájem o některá ta speciální vyšetření, která jsem teď zmiňovala, tak se na nás obraťte a rádi vašeho vnuka vyšetříme.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My si poslechneme další dotaz, dobrý den přejeme, Dvojka.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka. Prosím vás, je mně, všechny vás zdravím a je mně 63 let. A já jsem se chtěla zeptat, můj tlak byl vždycky od 90 do 120 a žilo se mi s tím úplně perfektně, občas, když byla únava, dala jsem si kávu nebo bylo-li to možný frťana, já vůbec nepiji, pohybuju se dobře, byla jsem teď nedávno na celkovým vyšetření, vybrala mě všeobecná velmi pěkné výsledky ve všem, to víte, že vám udělali úplně všechno, ale co se stalo. Najednou mně začalo, a to není tak dlouhá doba, to je někdy od listopadu, ale teď asi posledních já nevím 14 dní nebo co, mně ten tlak vyskakuje, ale já vím proč jako, to je vlivem mého okolí, já jsem neustále pod tlakem a pod stresem. Takže já mám třeba najednou ráno 157 jenom jako při pohledu na někoho a já nevím, já jakmile třeba o někom slyším nebo slyším něco negativního, mně ten tlak vyskočí skoro na 180. A já bych chtěla vědět, jestli je to jako, by se to léčilo vysoký krevní tlak a nebo dokonce mě jednu odvezli do špitálu a pan doktor řekl, že to je taková jako jedna takto hypertenze na základě duševní tenze.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak paní profesorka snad odpoví, poslouchejte.
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Já bych asi souhlasila s těmi kolegy, kteří vám řekli, že tam ta psychická tenze hraje velice důležitou roli.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Stres nám může hýbat tlakem, paní profesorko?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ano, krevní tlak je totiž nesmírně variabilní veličina, která nesmírně citlivě reaguje na všechny podněty zevního i vnitřního prostředí. Čili jestliže jsou tam nějaké signály z toho zevního prostředí, které vy sama subjektivně vnímáte jako negativní, tak to se může projevit vzestupem krevního tlaku. Stejně tak, když budete sedět na židli a já vás budu píchat špendlíkem, tak velmi pravděpodobně to bude pro vás nepříjemný vjem, který povede k vzestupu hodnoty krevního tlaku. Jakmile vás přestanu píchat špendlíkem, ten tlak půjde dolů. Čili pokud jsou to jenom krátkodobé epizody, tak se s tím pravděpodobně nemusí nic dělat, ale asi základem by bylo to, čemu my říkáme duševní hygiena, čili pokud možno všechny ty negativní faktory z toho vašeho prostředí vyeliminovat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to jde, zkuse to. Poslechneme si ještě jeden telefonát, dobrý den přejeme, Dvojka Českého rozhlasu, Zdravotnická poradna.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady nevidomý Václav Jílek z Prahy. Prosím vás, já bych se chtěl zeptat paní profesorky, já mám 3. stupeň bezmocnosti, mimo tý totální slepoty, ale léta už se léčím na vysoký tlak a teď v poslední době mám tlak až 180 a předevčírem jsem měl 201 na 98.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik vám je let, jestli se můžeme zeptat?
osoba
--------------------
68 roků.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je asi důležité. Paní profesorko.
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak to jsou určitě hodnoty, které by se měly ovlivňovat farmakologicky, čili bych vám doporučovala, abyste vyhledal svého ošetřujícího lékaře a velmi pravděpodobně bude nutné zahájit farmakologickou léčbu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam omezení soli nebo omezení ...
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
To samozřejmě platí pro každého, ale tohle to jsou hodnoty tak vysoké, že v podstatě zahajujeme léčbu okamžitě.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, a jak dlouho trvá než ty léky zaberou, aby ten tlak se snížil?
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, podívejte se, ty léky v podstatě začínají fungovat během 24 hodin, ale maximální účinek u těch léků nastává většinou za 2 až 3 týdny, kdy se dosahuje takzvaného rovnovážného stavu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže rychle k doktorovi a léčit krevní tlak, Václave. Poslechneme si ještě jeden telefonický dotaz, dobrý den přejeme. Haló, haló, slyšíme vás.
osoba
--------------------
Dobrý den, já jsem vás chtěla poprosit, já mám tlak třeba těch 140 a já nevím asi těch 70 nebo tak různě. Mezitím mám tlak třeba těch 100 na 50 a strašně těžko se s tím vegetuje, jestli se dá nějakou přirozenou cestou nebo nějakými léky jako zastabilizovat to na nějakej ten střed.
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, já z toho, co jste povídala, jsem nepochopila, jestli tohle to jsou hodnoty krevního tlaku při léčbě? Pokud by tomu tak bylo, tak je zapotřebí volit takové léky, které v podstatě jsou schopny udržet ten krevní tlak pod kontrolou po dobu 24 hodin a jinak pokud se bez léčby pohybuje ten krevní tlak v těchto rozmezích, tak je to možné, protože jsem říkala, že krevní tlak je nesmírně variabilní veličina a někdy příčinou těch relativně nízkých hodnot, jak jste hovořila 100 na 50, bývá prostě to, že ten člověk například zapomene pít.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pít vodu nejlépe.
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Nejlépe vodu, ovocné čaje, prostě dostatečný příjem tekutin bývá zejména problémem u starších lidí, kteří mají menší pocit žízně.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává paní profesorka Renata Cífková, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice. Tady ve studiu už jsme dopovídaly, ale paní profesorka ještě 15 nebo 20 minut vám bude odpovídat na našem chatu, na webu 2.rozhlas.cz najdete takovou malou tabulku, kam vyplníte svůj dotaz a paní profesorka vám ještě 15, 20 minut na vaše konkrétní dotazy bude odpovídat. Děkujeme moc, přejeme krásný den.
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesolte, pijte vodu a jezte zeleninu, radí ...
prof. MUDR. Renata CÍFKOVÁ, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice
--------------------
A hýbejte se.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
... a hýbejte se, radí paní profesorka Renata Cífková. A abyste se pořádně rozhýbali, tak vás za chvíli vezmeme do Brém.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.