Vyschne celé Aralské jezero?

11. září 2018

Prázdná koryta řek a vysušené rybníky jsme bohužel letos v létě viděli i u nás. Obyvatelé Kazachstánu a Uzbekistánu si ale za posledních 30 let museli zvyknout na mnohem drastičtější pohled. Jejich Aralské jezero, které bývalo čtvrtým největším jezerem světa, téměř úplně vymizelo! Existuje ještě vůbec nějaká naděje, že se do něj voda odkloněná člověkem někdy navrátí?

Obsah Meteoru:
01:30 Paměť v lidském mozku
10:06 Stihne se záchrana Aralského jezera?
21:20 Porazí nádory naše tělo samo?
30:17 Byli tyranosauři kanibalové?
37:30 První plavba kolem světa
42:20 Malí psi podvádějí

Aralské jezero vzniklo před asi třemi miliony let, kdy se v důsledku pohybu kůry propadl zemský povrch, a vznikla obří vodní plocha. Asijská gigantická přírodní nádrž byla poprvé prozkoumána v polovině 19. století a budila od počátku úžas. Čtvrté největší jezero světa! Kdyby leželo v České republice, zabralo by 86 % našeho území.

Lidé žijící na přítocích jezera ale potřebovali vodu pro zavlažování svých polí. Sovětské intenzivní zemědělství mělo na přírodní zdroje obrovské nároky, pole se neustále rozšiřovala a vody bylo potřeba stále více a více. Ani po pádu Sovětského svazu se to ale nezměnilo. Naopak. Pro samostatný Uzbekistán se stalo životně důležitým zejména pěstování bavlny, které si bohužel žádá velké množství vody. Uzbekistán je čtvrtý největší producent a druhý největší vývozce bavlny na světě.

Ještě v sovětské éře byla přehrazena řeka Amudarja – nejvodnatější tok střední Asie – přítok Aralského jezera. Z nové přehrady byl vyveden takzvaný karakumský kanál vedoucí vodu přes poušť Karakum do hlavního města Turkmenistánu Ašchabad. Od vybudování přehrady a kanálu před 50 roky začalo Aralské jezero vysychat. A to neuvěřitelným tempem…

Největší ekologická pohroma způsobená člověkem

„Město Aralsk je na suchu, vymizeli ptáci, ryby i rybáři. Na dně zůstala sůl, kterou vítr rozfoukal po okolních polích, a ta přestala plodit. Stala se velká ekologická katastrofa. Podle mě jde o největší ekologickou katastrofu světu způsobenou člověkem,“ uvádí v Meteoru hydrogeolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.

Aralské jezero na satelitních snímcích

Satelitní snímky jezera pořizované během posledních desetiletí jsou skutečně zdrcující a všeříkající. Problém spočívá mimo jiné v tom, že voda z říčních toků, která původně zásobovala jezero, se odvádí kanálem přes suchou poušť, kde se odpařuje.  

„Než voda doteče přes poušť kanálem dlouhým i s řadou odboček asi 2400 km, tak se z ní vypaří dvě třetiny až tři čtvrtiny objemu. Kanál je široký a nezakrytý. Když jsem tam byl se studenty poprvé v roce 1989 ještě v dobách Sovětského svazu, už tehdy jsme viděli, jak nesmyslně šla do každého záhonku voda, vše po povrchu a obrovsky se vypařovala,“ popisuje Bohumír Janský.

Naděje umírá poslední

Snad by mohla pomoci aktivita bohatšího Kazachstánu, který se nachází kolem severní části Aralského jezera. Se sousedními Uzbeky se sice nedokázali domluvit na společné akci, postavili však  v úzkém místě jezera hráz a severní Aral se postupně naplňuje. Předpokládá se, že do roku 2020 by se mohla voda přiblížit až k městu Aralsk, které je dnes od ní vzdáleno asi na 20 km.

Uzbekistán, kterému náleží většina území kolem jezera, se nicméně k nějaké razantnější záchranné akci zatím nemá. Místní politici žehrají na to, že je země chudá a nemůže si dovolit oslabit pěstování bavlny. Spoléhají ještě na vodu přitékající z nedalekých ledovců, jenže jak říká hydrogeolog Bohumír Janský, jde o velmi neprozíravé řešení: „Té vody bude stále méně. Až se zastaví přítoky z tajících ledovců, což může být po roce 2030, budoucnost nevypadá moc dobře.“

Nelze bohužel vůbec vyloučit, že právě okolí Aralského jezera se stane příštím ohniskem krutých válečných konfliktů kvůli vodě. Sousední země se nemají zrovna v lásce a politicko-etnických konfliktů v oblasti přibývá…  

 

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Související

  • Obří podzemní jezero pod ledem

    Neuvěřitelné 4 km pod ledovým povrchem Antarktidy se ukrývá největší podzemní jezero světa - Vostok. Leží pod nejmrazivějším místem naší planety, kde bylo naměřeno ...

  • Sahara plná zeleně a jezer

    Písek, horko a mrtvá krajina, to je dnešní obrázek rozšiřující se africké Sahary. Přitom docela nedávno, před pár tisícovkami let, byla Sahara nádhernou zahradou pl...

  • Kapské Město na suchu. Jak přežije bez vody?

    Stále více velkých měst na světě má vážný problém zajistit svým obyvatelům dostatek kvalitní pitné vody. Příkladem je jihoafrické Kapské Město, které se donedávna p...