Obří podzemní jezero pod ledem

5. leden 2016

Neuvěřitelné 4 km pod ledovým povrchem Antarktidy se ukrývá největší podzemní jezero světa - Vostok. Leží pod nejmrazivějším místem naší planety, kde bylo naměřeno minus 89,2 stupně Celsia. Jak je možné, že jezero ještě nezamrzlo?


Příspěvky Meteoru 2. 1. 2016
01:20 Jak spermie najde vajíčko?
08:55 Problém obchodního cestujícího
24:42 Největší pavouk na světě
37:00 Jak dokáže kaktus přežít i bez vody?
46:08 Největší podzemní jezero světa

Jezero dlouhé 250 km a široké 60 km se nachází pod ruskou polární stanicí Vostok. Už při budování stanice v roce 1957 si polárníci všimli, že něco nehraje. V okolí do vzdálenosti několika desítek km byl velmi plochý terén.


Odvážná hypotéza

„Jeden z geomorfologů, Andrej Petrovič Kapica, přišel s myšlenkou, která se tenkrát zdála být trochu přitažena za vlasy, že hluboko pod povrchem by mohlo být jezero,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog Zbyněk Hrkal.

„Teprve v roce 1974 Britové Kapicovu teorii potvrdili leteckým radarovým průzkumem. Další zpřesnění proběhlo v roce 1991 pomocí radiometrické družice ERS 1. A ta nejpřesnější data jsme získali v roce 2001 leteckou geofyzikou, kterou tam provedli američtí vědci,“ popsal Hrkal. Andrej Kapica se potvrzení své hypotézy naštěstí dožil, zemřel teprve nedávno, v roce 2011.

Jezero staré 35 milionů let

Zjistilo se, že jezero je obrovské. Šesté největší na světě. A první, co se týče podzemních jezer. Průměrná hloubka činí 200 metrů, největší hloubka dosahuje až 800 m. Nejenom že je jezero velké, ale je také pěkně staré.

„To jezero vzniklo zhruba před 35 miliony let, tedy v době, kdy na Antarktidě žádný ledovec nebyl,“ podotkl Zbyněk Hrkal. „V místě, kde se dnes nachází jezero, byl tektonický zlom, který vytvořil morfologickou depresi, a ta se vyplnila srážkovou povrchovou vodou,“ vysvětlil Hrkal.

Logo

Proč jezero nezamrzlo?

Jenže pak se změnilo klima, začalo se ochlazovat. Za normálních okolností by asi došlo k tomu, že jezero by promrzlo a zmizelo. Jenže okolnosti normální nebyly.

„Jezero je v místech, které je geotermálně aktivní, to znamená, že do dna jezera vytéká teplá voda ohřívaná v podzemí. Na jezeře se začala vytvářet ledová krusta, která narůstala, ale ta voda zůstala v tekutém stavu dodnes,“ popsal hydrogeolog Hrkal.

„Teplota vody v jezeře má kolem minus 3 stupňů, ale protože je pod obrovským tlakem vrstvy 4kilometrového ledovce, tak zůstává stále v tekutém stavu,“ doplnil Hrkal.

Vrtat, nebo nevrtat?

Prozkoumat vodu starou 35 milionů let, to je jistě pro vědce lákavá představa. „Rusové se desítky let postupně pomocí vrtů probourávali ledovcovým štítem hlouběji a hlouběji. Když už ale byli těsně nad stropem jezera a byla šance, že se tím stropem probourají, vznikla ve vědecké veřejnosti určitá obava ze znečištění unikátní jezerní vody,“ řekl Hrkal.

Logo

A skutečně, když se odebral první vzorek z nejsvrchnější části jezera, nastalo určité zklamání. Našly se tam totiž bakterie, které by tam vůbec být neměly. Vědci tedy byli nuceni vrty pozastavit a hledala se čistější technologie, jak k jezeru proniknout a přitom ho nezanést současnými bakteriemi.

„Jednou z možností je jiný způsob vrtání, tzv. termovrtání. Nástrojem je sonda, která se táním ledu dostává do větší hloubky, nad ní pak led znovu chladne a uzavírá se,“ nastínil Zbyněk Hrkal.

Mezitím se ukázalo, že podobných, i když menších jezer, je pod Antarktidou více. Jsou propojena a zřejmě u nich probíhá i jistá výměna vody s oceánem.

Průzkumy největšího podzemního jezera Vostok pokračují, teprve budoucnost ukáže, co se skrývá hluboko pod ledem.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.