„Vojíne Uhlíři, nechtěl byste zhudebnit můj text?“ Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř vzpomínají, jak si před 55 lety padli do noty

Příští rok to bude 55 let, co Zdeňka Svěráka okouzlily Uhlířovy melodie a Jaroslava Uhlíře zase Svěrákovo sako. V prvním díle pořadu Neopouštěj staré písně pro nové popisují třeba vznik první společné skladby, hitu Holubí dům, ale i písní, které se dochovaly pouze v archivu rozhlasu.

Dřív než Jaroslav Uhlíř složil se Zdeňkem Svěrákem první píseň, zakotvil u textaře Miloně Čepelky. Seznámili se, když Čepelka Uhlíře pozval zkraje roku 1966 do svého rozhlasového pořadu Polní pošta jako vítěze Armádní soutěže umělecké tvořivosti.

Společných písní nakonec moc nenapsali. Ale najdete mezi nimi takové šlágry jako hit Utři si slzu pro Jaromíra Mayera nebo Nemám zájem pro Naďu Urbánkovou.

Od Čepelky ke Svěrákovi

Miloň Čepelka (vlevo) při natáčení ve studiu v roce 1970

„Vojíne Uhlíři, a nechtěl byste zhudebnit můj text?“ zeptal se Uhlíře o něco později Zdeněk Svěrák. Právě on totiž tehdy s Čepelkou v armádní redakci Československého rozhlasu spolupracoval. A Uhlířovy melodie na Čepelkovy texty ho uhranuly.

To Jaroslava Uhlíře na Svěrákovi zprvu zaujalo něco jiného než básnické nadání. Totiž moderní sako s nášivkami na loktech. Dokonce se Čepelky přímo zeptal: „A umí ten Svěrák vůbec psát texty?“ Brzy si ale se Svěrákem padli do noty.

První společná píseň

Píseň poprvé zazněla v roce 1967 v rozhlasovém pořadu Pionýrská jitřenka. „Emílka jsem napsal nejspíš pro své děti. Haně bylo tehdy sedm a Honzovi tři roky,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

Víte, že...

Původním interpretem Strašidýlka Emílek byl zpěvák Bohumil Vaněk, který společně s většinou členů skupiny Karla Duby tragicky zahynul 21. srpna 1968 při pádu autobusu do propasti v Mongolsku.

Od začátku spolupráce měli ambice skládat pro dospělé. Potvrzovali to tvorbou až do 80. let. Jejich prvotina ale naznačovala, že by mohli hledat úspěch i u dětských posluchačů. Muziku na Svěrákův text Strašidýlko Emílek přinesl Uhlíř za několik dnů.

Opěvování měsíců

Kdo by neznal Září nebo Prosinec? První písničku v interpretaci Zdeňka Svěráka, tu druhou zase Jaroslava Uhlíře. Obě skladby autoři nazpívali pro pořad Hodina zpěvu v roce 1991. Vznikly ale už o 22 let dříve společně s dalšími deseti kousky.

„Byla to asi prosba redaktora pořadu Meteor Josefa Kleibla, který nás požádal, abychom pro každý měsíc složili písničku,“ podotýká Zdeněk Svěrák. „Z toho vyplývá, že ne všechny byly úspěšné.“

Většina z tuctu písní už téměř zapadla a v původním provedení se dochovaly jen na rozhlasovém pásu.

Hit století: Holubí dům

Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák

Zpívám ptákům a zvlášť holubům. Píseň začínající těmito slovy zná snad každý. Složitý text plný archaismů sice nebývá předpokladem k úspěchu, výjimka ovšem potvrzuje pravidlo.

Text Holubího domu ovlivnila řada zážitků jeho autora. Kromě holubářství Svěrákova otce se v něm odrážejí cesty mladého učitele z Měcholup u Žatce do Prahy. Sledoval prý, jak pokaždé, když vlak rozrachotil starý most, vyletěly ze střechy blízkého statku stovky holubů.

„Mně bylo divné, že si na to nezvykli. Mají to tady několikrát za den,“ směje se Zdeněk Svěrák. Lyričnost textu ovlivnil i Fráňa Šrámek. Básník ze Sobotky patří totiž mezi Svěrákovy oblíbené.

Historie písně Holubí dům

  • melodii složil Jaroslav Uhlíř nadvakrát, sloky koncem 60. let, refrén vznikl až počátkem 70.
  • text Zdeňka Svěráka se zrodil v roce 1972
  • původně skladba neaspirovala na hit, myslel si na ni Jaromír Mayer
  • Karel Šíp ale Uhlířovi doporučil Jiřího Schelingera, mladého zpěváka, kterého přetáhl do své skupiny Faraon
  • Schelinger ji nazpíval koncem roku 1972, vyšla o rok později jako singl společně s hitem Uhlíře a Šípa René, já a Rudolf

Když v roce 2018 pořádal Český rozhlas Dvojka ke stému výročí republiky anketu o největší československý hit, obsadil v ní Holubí dům sedmé místo. Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem pak píseň na koncertu Českého rozhlasu na Staroměstském náměstí také zazpívali.

Než Schelingera přebral Ringo Čech

Jiří Schelinger na Bratislavské lyře v roce 1976

Do roku 1973 vystupoval talentovaný Jiří Schelinger se skupinou Faraon Karla Šípa. Té ho ale přebral hudebník František Ringo Čech. Jak on, tak Schelinger prý chtěli dělat rockovou muziku a ne tu, kterou pro Schelingera skládali Svěrák s Uhlířem. Ještě předtím však stihli pro mladíka s jedinečným chraplákem napsat druhou písničku.

Holubí dům ale nepřekonala, a tak stojí Jabloňový list dodnes lehce v ústraní. Holubí dům nicméně nepřekonala ani žádná ze skladeb, které Schelinger za svůj krátký život vytvořil s Františkem Ringo Čechem, což textař a bubeník dodnes s pokorou přiznává.

Jak zní jedna z neznámých 52 let starých „měsíčních písní“ v podání Nadi Urbánkové? Proč se na konci Holubího domu ozývají racci? A jak zní Holubí dům symfonicky? Uslyšíte v prvním dílu pořadu Neopouštěj staré písně pro nové.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová