„Vojíne Uhlíři, nechtěl byste zhudebnit můj text?“ Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř vzpomínají, jak si před 55 lety padli do noty

Dřív než Jaroslav Uhlíř složil se Zdeňkem Svěrákem první píseň, zakotvil u textaře Miloně Čepelky. Seznámili se, když Čepelka Uhlíře pozval zkraje roku 1966 do svého rozhlasového pořadu Polní pošta jako vítěze Armádní soutěže umělecké tvořivosti.

Společných písní nakonec moc nenapsali. Ale najdete mezi nimi takové šlágry jako hit Utři si slzu pro Jaromíra Mayera nebo Nemám zájem pro Naďu Urbánkovou.

Od Čepelky ke Svěrákovi

Miloň Čepelka (vlevo) při natáčení ve studiu v roce 1970|foto: Archiv ČRo

„Vojíne Uhlíři, a nechtěl byste zhudebnit můj text?“ zeptal se Uhlíře o něco později Zdeněk Svěrák. Právě on totiž tehdy s Čepelkou v armádní redakci Československého rozhlasu spolupracoval. A Uhlířovy melodie na Čepelkovy texty ho uhranuly.

To Jaroslava Uhlíře na Svěrákovi zprvu zaujalo něco jiného než básnické nadání. Totiž moderní sako s nášivkami na loktech. Dokonce se Čepelky přímo zeptal: „A umí ten Svěrák vůbec psát texty?“ Brzy si ale se Svěrákem padli do noty.

První společná píseň

Píseň poprvé zazněla v roce 1967 v rozhlasovém pořadu Pionýrská jitřenka. „Emílka jsem napsal nejspíš pro své děti. Haně bylo tehdy sedm a Honzovi tři roky,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

Od začátku spolupráce měli ambice skládat pro dospělé. Potvrzovali to tvorbou až do 80. let. Jejich prvotina ale naznačovala, že by mohli hledat úspěch i u dětských posluchačů. Muziku na Svěrákův text Strašidýlko Emílek přinesl Uhlíř za několik dnů.

Opěvování měsíců

Kdo by neznal Září nebo Prosinec? První písničku v interpretaci Zdeňka Svěráka, tu druhou zase Jaroslava Uhlíře. Obě skladby autoři nazpívali pro pořad Hodina zpěvu v roce 1991. Vznikly ale už o 22 let dříve společně s dalšími deseti kousky.

„Byla to asi prosba redaktora pořadu Meteor Josefa Kleibla, který nás požádal, abychom pro každý měsíc složili písničku,“ podotýká Zdeněk Svěrák. „Z toho vyplývá, že ne všechny byly úspěšné.“

Většina z tuctu písní už téměř zapadla a v původním provedení se dochovaly jen na rozhlasovém pásu.

Hit století: Holubí dům

Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

Zpívám ptákům a zvlášť holubům. Píseň začínající těmito slovy zná snad každý. Složitý text plný archaismů sice nebývá předpokladem k úspěchu, výjimka ovšem potvrzuje pravidlo.

Text Holubího domu ovlivnila řada zážitků jeho autora. Kromě holubářství Svěrákova otce se v něm odrážejí cesty mladého učitele z Měcholup u Žatce do Prahy. Sledoval prý, jak pokaždé, když vlak rozrachotil starý most, vyletěly ze střechy blízkého statku stovky holubů.

„Mně bylo divné, že si na to nezvykli. Mají to tady několikrát za den,“ směje se Zdeněk Svěrák. Lyričnost textu ovlivnil i Fráňa Šrámek. Básník ze Sobotky patří totiž mezi Svěrákovy oblíbené.

Když v roce 2018 pořádal Český rozhlas Dvojka ke stému výročí republiky anketu o největší československý hit, obsadil v ní Holubí dům sedmé místo. Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem pak píseň na koncertu Českého rozhlasu na Staroměstském náměstí také zazpívali.

Než Schelingera přebral Ringo Čech

Jiří Schelinger na Bratislavské lyře v roce 1976|foto:TASR / Profimedia

Do roku 1973 vystupoval talentovaný Jiří Schelinger se skupinou Faraon Karla Šípa. Té ho ale přebral hudebník František Ringo Čech. Jak on, tak Schelinger prý chtěli dělat rockovou muziku a ne tu, kterou pro Schelingera skládali Svěrák s Uhlířem. Ještě předtím však stihli pro mladíka s jedinečným chraplákem napsat druhou písničku.

Holubí dům ale nepřekonala, a tak stojí Jabloňový list dodnes lehce v ústraní. Holubí dům nicméně nepřekonala ani žádná ze skladeb, které Schelinger za svůj krátký život vytvořil s Františkem Ringo Čechem, což textař a bubeník dodnes s pokorou přiznává.

Jak zní jedna z neznámých 52 let starých „měsíčních písní“ v podání Nadi Urbánkové? Proč se na konci Holubího domu ozývají racci? A jak zní Holubí dům symfonicky? Uslyšíte v prvním dílu pořadu Neopouštěj staré písně pro nové.