Vladimíra Dvořáková: Přirozená hrdost na svůj národ je v pořádku. Kritické myšlení k tomu patří

I slavnostní udělování státních vyznamenání prezidentem republiky bylo přesunuto na příští rok. Seznam laureátů oznámí Pražský hrad na svých webových stránkách.

„Slavnostní udělování ocenění významných osobností prezidentem republiky vždy znamenalo také zosobnění státnosti a připomenutí hodnot. A i když občas budilo kontroverze, vždy šlo o akt vysoké symbolické hodnoty. Dnes možná symbolicky ukazuje hloubku krize, kterou prožíváme,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Státní svátek není jen o vyznamenáních

Logo|foto:Český rozhlas

V záplavě informací o pandemické krizi státní svátek zatím moc nerezonuje. Co by však nemělo zapadnout?

„Celospolečenské hodnoty, na kterých státy vznikly, bychom si měli připomínat vždy. Mnohdy se totiž od těchto hodnot vzdalujeme, i když samozřejmě realita je vždycky trochu jiná než deklarované hodnoty,“ míní politoložka.

Češi obecně velmi málo slaví státní svátky s vědomím státního svátku. Podle Vladimíry Dvořákové bychom si ale měli uvědomit, že vznik Československa v roce 1918 byl do značné míry zázrak. „Přestože stát funguje ve zcela jiných hranicích, především došlo k oddělení Slovenska a České republiky, vztahy mezi lidmi jsou velmi dobré. Vědomí společných tradic a hodnost se pořád v obou národech udržuje.“

Měli bychom si také uvědomit, že Československo nevzniklo samo o sobě. „I když byla příznivá mezinárodní situace, šlo o úsilí velkého množství lidí a byl to výsledek dlouhodobého procesu národního uvědomění.“

„Také bychom mohli přemýšlet o tom, co je to vlastenectví. Dědictví Československa například v oblasti vědy, hudby, sportu není totiž vůbec malé,“ říká host Dvojky.

Globalizace a národní státy

Jaká je vlastně životaschopnost národních států? „Je to dvojznačné. Globalizace má svá pozitiva, ale má i hodně negativního. Národní stát je něco, co by mělo zachovávat dědictví a naši příslušnost někam. Je totiž velmi důležité, aby lidé věděli, že někam patří. Mohou být i klidně velmi kritičtí, ale musí vědět, že toto je jejich komunita.“

„Na druhé straně obrana proti globalizaci je velmi obtížná pro malé státy. V tomto ohledu vnímám Evropskou unii jako určitou součást, která propojuje lidi s obdobnou historií. Namístě je pak i přirozená hrdost. Je potřeba, aby se člověk naučil vážit si svého národa, ale zároveň se na něj díval i kriticky,“ uzavírá politoložka.

Další témata rozhovoru: symbolika udělování státních vyznamenání; výměna ministrů zdravotnictví; možnosti nové vládní koalice; nový subjekt na české politické scéně spolek Pro Českou republiku.