Vladimíra Dvořáková: Jaké je zákulisí televizních debat?

23. leden 2018

AKTUALIZOVÁNO. Vyjednávací týmy domlouvají místo, délku, moderátora i to, jestli se bude stát nebo sedět. V USA už TV debaty rozhodly volby. Jakou roli by hrálo, kdyby teď byly čtyři debaty?

„Viděla jsem už leccos. Ale až tato televizní debata (její scénář, moderátor, témata a prostor pro šílející klaky) prokázala, jak hluboce jsme klesli. Jenom emoce, žádné přemýšlení, žádné podstatné otázky. Ubohost a neprofesionalita,“ napsala Vladimíra Dvořáková na svém twitterovém účtu bezprostředně po debatě prezidentských kandidátů na TV Prima.

Ve vysílání Dvojky přitom ještě před vysíláním přiznala, „že tím, že chceme mít dvě skupiny, soukromou televizi a veřejnoprávní, tak mi to přijde vyrovnané.“ Zároveň se ale už tehdy svěřila, že jí dvě debaty připadají hodně. „Osobně si myslím, že by stačila i jedna.“

Ze zákulisí debat

Taky už tehdy upozorňovalo na to, co se děje v zákulisí takových debat. „Příprava rozhovorů je vždycky velmi složitá. V USA je to přímo průmysl. A pro diváky to zákulisí může být zajímavé. Vědět, co pak při debatě taky sledovat.“ Jak upozornila, začíná to už výškou aktérů.

„Pokud je někdo malý a kandidáti mají stát, dá se menšímu židlička, aby nebyl diskvalifikován. A pokud někdo má zdravotní problémy, bude sedět? Pak budou sedět oba, protože není možné, a je nutné se na tom dohodnout, aby jeden seděl a druhý stál.“

Ukázkový duel Kennedy vs. Nixon

Říká se, že v USA první TV přenos debaty Nixon vs. Kennedy v roce 1960 rozhodl volby (Kennedy tehdy vyhrál jen o malé procento). „Byla to i taková první manipulace. Tenkrát byl Kennedy poměrně dost nemocný. Po zranění ve druhé světové válce trpěl bolestmi, bral prášky, a tak si nechal dát make-up.“ Nixon ale make-up odmítl.

„Ještě se tvrdí, že tam byl spřátelený kameraman, který fandil Kennedymu, takže výsledek byl jasný: Nixon vypadal strhaně s kruhy pod očima, Kennedy vypadal mladě a velmi, velmi výrazně. Debatu úplně jinak hodnotili lidé, kteří ji jen poslouchali v rozhlase, a ti, kteří ji viděli v televizi.“


Debatu Kennedy vs. Nixon sledovalo živě 80 milionů diváků. Pro srovnání debatu Trump vs. Clintonová sledovalo živě 84 milionů lidí.

Rozhoduje samozřejmě i to, jak se debata vede. „Pravidla domlouvají vyjednávací týmy, které vcelku i tuší, kde jsou slabiny jejich kandidáta. A vyjednávají to, aby nebyli znevýhodněni.“ Vyjednávací týmy by se měly shodnout i na jméně moderátora.

Bonmoty a ironie vs. vědecký přístup

„Takže tam může být i tlak na to, aby nějaký moderátor ustoupil, nebyl.“ Týmy domlouvají i to, jak bude daný TV formát vypadat. Včetně délky: jak dlouho je možné diskutovat, jak dlouho je možné udržet pozornost diváků. Podle Dvořákové budou debaty Zeman vs. Drahoš zajímavé ještě kvůli střetu dvou způsobů komunikace.

„Bude to člověk známý svými bonmoty, ironií i schopností určitým způsobem zesměšnit svého protivníka, a proti němu vědec. Vědecká diskuze je vždycky velmi odlišná. Ne že by nemusela být vtipná, ale je mnohem opatrnější při formulaci faktů, čísel. Protože nepřesnost je vnímána v akademické komunitě jako něco špatného. Kdežto v politice se s těmi čísly zachází tak nějak.“

Když pan Drahoš řekl, že by se chtěl utkat s panem Zemanem, tak pan Zeman řekl něco ve smyslu: Já jeho prosbě vyhovím. Samozřejmě každý to cítí, je to ten styl lehké ironizace, která je vlastní panu Zemanovi. U pana Drahoše můžeme očekávat jinou argumentaci. Je zvyklý na diskuse na úrovni vědy, kde je mu proti srsti říkat něco, co není úplně stoprocentní. Ale prostě politika je trochu jiná.

Vladimíra Dvořáková

Čapkova pravidla polemiky

Dvořáková připomíná, že pravidla polemiky pregnantně shrnul už v roce 1925 Karel Čapek ve svém článku Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka psané polemiky. „Dá se to krásně aplikovat na diskuzi politických subjektů.“

„Čapek tam říká: Máte-li za soupeře někoho, kdo je racionální, vědce, který vám říká údaje, tak ho osočíte, že nemá srdce, že není schopen vnímat a vcítit se do něčeho. Pokud někdo seriózně argumentuje, tak mu řeknete, že plácá, a posluchač/čtenář si pak řekne, že to asi není tak seriózní, jak si myslel.“

Má nějaký význam, že se Jiří Drahoš nezúčastnil první debaty na soukromé TV? „Myslím, že nebyl nejmenší důvod, protože pan prezident Zeman se neúčastnil žádných debat, což je jedna věc, která byla velmi nedobrá z hlediska vztahu k posluchačům/divákům.“

Proč ne čtyři debaty?

Vody rozvířil i souboj o počet debat. „Drahoš Zemana vyzval, ale zároveň vyhlásil, že bude 14 dní jezdit po regionech. Pan Zeman prohlásil, že prosbě vyhoví. Řekl, že maximálně dvě debaty. Načež se ale objevil požadavek na čtyři.“ Co by se stalo, kdyby se realizovaly čtyři debaty?

Prezidentský kandidát Miloš Zeman vystoupil v debatě TV Nova Cesta na Hrad

„Zaprvé bude pozornost menší a zejména bude menší pozornost na České televizi. Zadruhé by to donutilo pana Drahoše vrátit se z regionů do Prahy. A aby se domluvilo, že to bude v různých regionech? To pochybuju, že by na to oba týmy přistoupily,“ uvažuje Dvořáková.

autoři: zis , Vladimíra Dvořáková , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.